Charakteristika a názvosloví halogenderivátů
Halogenderiváty jsou organické sloučeniny, které vznikají náhradou jednoho nebo více atomů vodíku v molekule základního uhlovodíku (hydridu) atomem halogenu (fluor, chlor, brom, jod).
Podle typu halogenu se rozlišují chlorderiváty, fluorderiváty, bromderiváty, jodderiváty; podle uhlovodíkového zbytku alkylhalogenidy a arylhalogenidy.
Obecný vzorec: R-X nebo Ar-X.
Deriváty, kde jsou nahrazeny všechny vodíky halogenem, se označují perhalogenované (např. CCl4 perchlorovaný).
Podle polohy halogenu se rozdělují na: primární, sekundární, terciární.
Tab. 1: Rozdělení halogenderivátů podle polohy halogenu
Názvosloví halogenderivátů
Systematické názvosloví – substituční název
Názvy halogenů se uvádějí v abecedním pořadí s příslušnými lokanty a násobícími předponami.
Tab. 2: Substituční názvy
Aditivní princip - funkční skupinový název
Název příslušného uhlovodíkového zbytku + název příslušného halogenidu (fluorid, chlorid, bromid, jodid).
Tab. 3: Funkční názvy
Triviální název
Používají se pro trihalogenderiváty a některé významné halogenderiváty.
Tab. 4: Triviální názvy
Zdroje
- Nazvoslovne_principy.pdf [online]. [cit. 20.10. 2014]. Dostupné z: http://www.mssch.cz/sites/default/files/_hromada/nazvoslovne_principy.pdf
Opakování
Nomenklatura
je systém názvosloví, např. ve vědě.
Substituční názvoslovný princip vychází z nahrazení (substituce) 1 nebo více atomů H v základním hydridu nebo funkčním základu jiným atomem nebo skupinou atomů.
Aditivní názvoslovný princip využívá formálního skládání (adici) názvu z jednotlivých částí.
Triviální název chemické látky nemá vztah ke struktuře ani složení sloučeniny, kterou popisuje. Obvykle vychází z jejího vzhledu, použití nebo vlastností a vznikl historicky.
Podle toho, s kolika sousedními atomy C je uhlík vázán, rozlišujeme uhlíkový atom:
primární - 1 sousední uhlík (1 alkyl)
sekundární - 2 sousední uhlíky (2 alkyly)
terciární - 3 sousední uhlíky (2 alkyly)
Obrázek
Tab.5: Primární, sekundární, terciární, kvartérní
