HLAVOVÉ NERVY (nervi craniales)

Hlavovým nervům říkáme také nervy mozkové, protože odstupují ze spodiny mozku. Jsou to nervy párové a člověk těch párů má 12. Hlavové nervy jsou to proto, že se rozvětvují převážně v oblasti hlavy a krku. Jejich úprava je o dost složitější, než tomu bylo u nervů míšních. Některé hlavové nervy obsahují pouze dostředivá vlákna, jiné zase pouze odstředivá a některé jsou povahy smíšené.

K nervům dostředivým řadíme čichový, zrakový a předsíňohlemýžďový nerv. Mezi odstředivé hlavové nervy patří okohybný, kladkový, odtahující, lícní, přídatný a podjazykový nerv. Nerv trojklanný, jazykohltanový a bloudivý obsahuje nervy smíšené povahy.

Dělení hlavových nervů:

• 1. pár: I. nerv čichový – je tvořený čichovými buňkami. Jsou uloženy v nosní dutině. Výběžky vystupují ze sliznice nosní a zanořují se do čichového mozku.

• 2. pár: II. nerv zrakový – vlákna buněk začínají v zadní části oční koule. Z hrotu očnice vlákna vystupují do kanálku kostěného a jsou dále vedeny do střední jámy lebeční. V tureckém sedle vzniká křížení zrakových nervů. Předměty nacházející se v zorném poli napravo vnímáme levou polovinou mozku a naopak.

• 3. pár: III. nerv okohybný – vstupuje do očnice, kde inervuje většinu okohybných svalů. Vychází ze středního mozku.

• 4. pár: IV. nerv kladkový – je tenký nerv ležící ve středním mozku. Vystupuje za čtverohrbolím.

• 5. pár: V. nerv trojklaný – jádra se nachází v prodloužené míše a Varolově mostu. Trojklaný nerv je nejmohutnějším hlavovým nervem. Inervuje žvýkací svaly a obličejovou část hlavy.

• 6. pár: VI. nerv odtahující – vystupuje z mozku a vstupuje do očnice. Přivádí vzruchy ke svalům obstarávajícím pohyby koule oční.

• 7. pár: VII. nerv lícní – vystupuje z mostu do vnitřního zvukovodu, prochází kostí spánkovou, tam vystupuje z lebky a větví se k mimickým svalům. Poškozením lícního nervu dochází k ochrnutí mimických svalů na jedné polovině obličeje.

• 8. pár: VIII. nerv sluchorovnovážný – vede vzruchy ze sluchového a rovnovážného ústrojí vnitřního ucha do center kmene mozkového.

• 9. pár: IX. nerv jazykohltanový – jádra jsou uložena na spodině IV. mozkové komory. Motorická vlákna inervují svaly jazyka, hltanu a příušní slinnou žlázu. Senzitivní vlákna probíhají ze sliznice středního ucha, Eustachovy trubice, hltanu a patra.

• 10. pár: X. nerv bloudivý – jedná se o nerv smíšený, má jádra v prodloužené míše. Bloudí v těle a zakončuje až v břišní dutině. Senzitivně inervuje např. zevní zvukovod, hrtan, průdušnici, plíce. Vlákna vegetativní inervují srdce, svalovinu průdušek a průdušinek, střeva, játra.

• 11. pár: XI. nerv přídatný – inervuje svaly krku, zdvihač hlavy a sval trapézový.

• pár: XII. nerv podjazykový – vychází z prodloužené míchy a směřuje ke spodině jazyka, kde se rozvětvuje.

 

Zdroje

• DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie – Učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium. 1. vyd. Olomouc: EPAVA Olomouc s. r. o., 2000, 480 s. ISBN 978-80-86297-05-7.
• FLEISCHMANN, Jaroslav a Rudolf LINC. Anatomie člověka II. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964, 240 s. ISBN 14-375-73.
• KOPECKÝ, Miroslav a Martina CICHÁ. Somatologie pro učitele. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, 263 s. ISBN 80-244-1072-9.
• KŘIVÁNKOVÁ, Markéta a Milena HRADOVÁ. Somatologie – Učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. a.s., 2009, 214 s. ISBN 978-802-4729-886.
• PĚGŘÍM, Raromír a Antonín VALACHOVIČ. Anatomie a fyziologie člověka – učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1969, 516 s. ISBN 08-032-69.

Obrázky

• Obr. 1: Autor neznámý. Hlavové nervy. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavov%C3%A9_nervy#mediaviewer/File:Brain_human_normal_inferior_view.svg
• Obr. 2: Autor neznámý. Hlavové nervy. WikiSkripta. [online]. 2001- [cit. 2015-02-01]. Dostupné z:http://www.wikiskripta.eu/index.php/Soubor:Training.seer.cancer.gov_-_illu_cranial_nerves1.jpg