CHUŤOVÉ ÚSTROJÍ (organum gustus)

O ústrojí chuťovém můžeme říci, že je pro člověka nejprimitivnějším smyslem, protože přináší nejméně informací o okolním světě. I přesto má svůj nezastupitelný význam při řízení činnosti trávicího ústrojí, neboť nám umožňuje vnímat chuť potravy. Přijímaná potrava nám buď chutná, nebo nechutná, tedy v nás vyvolává libé, nebo nelibé pocity. V souvislosti s přijímáním potravy vedou libé pocity k chorobnému přejídání. Dále nás chuť chrání před požitím zkažené potravy. Chuť stimuluje tvorbu žaludečních šťáv a podněcuje pohyby trávicí trubice.

Orgánem chuti jsou tzv. chuťové pohárky rozptýlené v dutině ústní. Najdeme je ve sliznici jazyka, měkkého patra, ve sliznici hltanu, ve stěnách dutiny ústní a na hrtanové příklopce. Člověk má na povrchu jazyka asi 10 000 chuťových pohárků. Děti jich mají o něco víc než dospělí a ve stáří počet chuťových pohárků výrazně ubývá. Zejména u starších lidí může dojít až ke ztrátě chuti, která se nazývá ageusie.

Receptory chuti jsou složeny z buněk chuťových a buněk podpůrných nacházejících se mezi chuťovými buňkami. Chuťové buňky jsou štíhlé, zakončené jemnými výběžky, zachycují látky rozpuštěné ve slinách. Na stěnách chuťových buněk se větví nervová vlákna, opředená vlákny několika hlavových nervů.

Člověk rozlišuje na jazyku čtyři základní chutě, a to sladkou, slanou, hořkou a kyselou. Ostatní chuťové kombinace vznikají právě z těchto čtyř základních. Receptory pro sladkou chuť se nachází na špičce jazyka, receptory pro vnímání slané chuti jsou na předních okrajích jazyka, hořkou chuť vnímáme na kořeni jazyka a kyselou chuť na zadních okrajích jazyka. Pálivá chuť, např. z pálivých papriček, vzniká stimulací nervových zakončení v jazyku citlivých na bolest. Muži lépe vnímají kyselou chuť, ženy zase sladkou a slanou chuť.

Podráždění chuťových pohárků je vyvoláno látkami rozpuštěnými ve vodě a ve slinách. Tyto látky dráždí chuťové buňky. Chuťový receptor je zodpovědný za nepodmíněný reflex, spouštění a vylučování slin. Nervem trojklaným, jazykohltanovým a bloudivým (hlavovými nervy) putují chuťové vzruchy do mozkového kmene. Odtud jsou pak informace přenášeny do centra chuťového analyzátoru nacházejícího se v temenním laloku mozkové kůry. V centru chuťového analyzátoru vzniká výsledná chuť, kterou ovlivňuje mnoho faktorů. Mezi hlavní faktor patří složení jídla, jeho teplota a konzistence, vzhled a také vůně, případně pach. Chuťové ústrojí je totiž s čichovým ústrojím velmi úzce spjato.

Obr. 1: Jazyk

Zdroje

• DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie – Učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium. 1. vyd. Olomouc: EPAVA Olomouc s. r. o., 2000, 480 s. ISBN 978-80-86297-05-7.
• FLEISCHMANN, Jaroslav a Rudolf LINC. Anatomie člověka II. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964, 240 s. ISBN 14-375-73.
• KOPECKÝ, Miroslav a Martina CICHÁ. Somatologie pro učitele. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, 263 s. ISBN 80-244-1072-9.
• KŘIVÁNKOVÁ, Markéta a Milena HRADOVÁ. Somatologie – Učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. a.s., 2009, 214 s. ISBN 978-802-4729-886.
• PĚGŘÍM, Raromír a Antonín VALACHOVIČ. Anatomie a fyziologie člověka – učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1969, 516 s. ISBN 08-032-69.

Obrázky

• Obr. 1: Autor neznámý. Z jazyka můžete vyčíst nemoci!. Blesk pro zeny. [online]. 30.11.2014 [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-zdravi-zdravi/119679/z-jazyka-muzete-vycist-nemoci.html
• Obr. 2: Autor neznámý. Smyslová soustava. Lidské tělo. [online]. 30.11.2014 [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://www.latinsky.estranky.cz/fotoalbum/smyslova-soustava/smyslova-soustava/jazyk-se-zonami-vnimani-chuti–pohled-shora-.png.html
• Obr. 3: Autor neznámý. TÉMA: ŠTÍPAVÁ BOLEST V KRKU A NA JAZYKU DOPROVÁZENÁ PUPÍNKY. Moje starosti. [online]. 30.11.2014 [cit. 2014-11-30]. Dostupné z:http://www.mojestarosti.cz/poradna/zdravi-nemoci-me-zavislosti/nemoci/stipava-bolest-v-krku-a-na-jazyku-doprovazena-pupinky.html