POHLAVNÍ SYSTÉM MUŽE (organa genitalia maskulina)

Pohlavní soustava mužská zajišťuje tvorbu pohlavních buněk, pohlavních hormonů a je jí uskutečňován pohlavní styk. Dělí se na vnitřní a zevní pohlavní orgány.

K vnitřním pohlavním orgánům patří:

• varle;

• nadvarle;

• chámovod;

• semenné váčky;

• žláza předstojná;

• trubice močová mužská.

K zevním pohlavním orgánům řadíme:

• pyj;

• šourek.

VNITŘNÍ POHLAVNÍ ORGÁNY

• Varle (testis, mn. č. testes)

  • Je párová žláza vejčitého tvaru. Varlata jsou společně s nadvarlaty uložena mimo dutinu břišní, v šourku. Velikostně je můžeme přiblížit ke švestce, tedy asi 5 cm dlouhé, 2 – 3 cm široké a váží cca 18 – 25 g. Ze stran jsou lehce oploštělé. Na povrchu se nachází vazivový obal. Z obalu vstupují vazivové převážky rozdělující varle na lalůčky. Uvnitř jsou vazivové přepážky vyplněné mnohonásobně stočenými semenotvornými kanálky. Délka semenotvorných kanálků v jednom varleti je odhadována na 150 – 300 m. V zadní části varlete přecházejí kanálky v síť, ze které vychází
    12 – 14 kanálků, ústících do nadvarlete. Stěna semenotvorných kanálků je tvořena epitelem, jehož buňky se postupně vyvíjí a mění se na pohlavní buňky mužské – spermie. V epitelu můžeme nalézt tzv. Sertoliho buňky uplatňující se při zrání spermií. Ve vazivu, které vyplňuje prostor mezi semenotvornými kanálky, leží buňky vmezeřené (intersticiální), buňky Leydigovy. Ty produkují základní mužský hormon, testosteron.

  • Spermie je vysoce specializovaná buňka sloužící k oplodnění vajíčka. Spermie se skládá ze tří částí: hlavičky, krku a bičíku. Má oválný až hruškovitý tvar. Zralá spermie je dlouhá cca 50 – 60 µm. Nejdelší částí je bičík, který umožňuje její aktivní pohyb. Hlavička je tvořena jádrem, krčkem a dělícím tělískem. Spermie se pohybují rychlostí asi 3 – 3,6 mm za minutu.

• Nadvarle (epididymis)

  • Nadvarle je orgán kyjovitého tvaru, který nasedá po celém obvodu varlete. V této části do něj přecházejí vývodné kanálky varlete. Rozeznáváme na něj tři části. První širší část nahoře je hlava. Protáhlá část, která se v dolní části zužuje, se nazývá tělo a dolní část pokračuje jako protáhlý ocas varlete. Na povrchu se nachází tenké vazivové pouzdro. Z pouzdra od hlavové části odstupují lalůčky, ty se spojují a vytváří šroubovitě stočený vývod nadvarlete. Ten tvoří podklad těla a ohonu nadvarlete. Jeho pokračováním je chámovod.

  • Nadvarle slouží jako rezervoár spermií, uchovávají se zde přibližně čtrnáct dní. Za tuto dobu zde dozrávají, získávají potřebnou pohyblivost a schopnost oplodnění vajíčka. V nadvarleti vzniká hlenovitý sekret, za jehož pomocí opouštějí spermie nadvarle chámovodem. Varlata spolu s nadvarlaty se během svého vývoje tvoří v bederní oblasti dutiny břišní. Odtud putují směrem dolů a sestupují tříselným kanálkem do šourku.

• Chámovod (ductus deferens)

  • Chámovod je párový, asi 40 cm dlouhý, 2 – 3 cm široký kanálek spojující nadvarle s močovou trubicí. Chámovod vystupuje z nadvarlete tříselným kanálkem k močovému měchýři, dále prostupuje předstojnou žlázou a ústí do močové trubice.

  • Stěna chámovodu se skládá z válcovitého epitelu přecházejícího do epitelu vícevrstevnatého. Především je ale stěna chámovodu tvořena vysokou vrstvou hladké svaloviny. Hladká svalovina je upravena tak, že svým smrštěním při pohlavním dráždění nasává a vypuzuje spermie z nadvarlete do močové trubice. Odtud je pak díky kontrakcím hladké svaloviny vystříknuto z trubice ven.

• Semenné váčky (vesiculae seminales)

  • Semenný váček je párová žláza o délce cca 5 cm. Leží mezi močovým měchýřem a konečníkem. Je přiložený k zadní stěně močového měchýře bočně od chámovodu nad prostatou. Semenné váčky jsou slepé výchlipky chámovodů. Svou stavbou se neliší od stavby chámovodů, jen jejich svalovina je slabší. Jejich záhyby jsou na povrchu kryty vazivem vytvářející vazivové pouzdro. Jejich hlavní funkcí je produkce vazkého sekretu, který přispívá k vitalitě spermií.

• Žláza předstojná (prostata)

  • Prostata je nepárový, žlazosvalnatý orgán velikosti kaštanu. Je tedy přibližně 3 cm vysoká, 4 cm široká a 2 cm tlustá. Leží pod dnem močového měchýře a její přední strana je obrácena ke sponě stydké. Vpředu jí prostupuje začátek močové trubice, do které vyúsťují oba chámovody, vzadu vstřikovací trubičky. Skládá se z 20 – 50 drobných žlázek, větvící se v trubičky a váčky. Vývody žlázek dohromady vytváří větší vývody a ty pak ústí v močové trubici. Prostata je obalena vazivovým obalem, ke kterému přiléhá cévnaté vazivo.

  • Stejně jako semenný váček, i prostata obohacuje spermie při ejakulaci o další sekret, který má zajistit vyšší životaschopnost spermií v děloze. Při pohlavím vzrušení dochází ke kontrakci buněk hladkého svalstva ve stěně semenných váčků i v pouzdru prostaty. Obsah váčků a prostaty je vypuzován do močové trubice. Tam se smísí se spermiemi a hlenovým sekretem nadvarlat. Tento sekret je bílo-mléčně zbarvený. Polotekutá lepkavá hmota se nazývá ejakulát. Ejakulát je lehce zásaditý a neutralizuje kyselou reakci v močové trubici a v pochvě. V 1 ml ejakulátu se pohybuje 50 – 100 miliónů spermií. Množství spermatu při jedné ejakulaci
    se pohybuje v rozmezí od 3 – 6 ml.

• Močová trubice mužská (urethra masculina)

  • O močové trubici mužské se zmíníme v této části jen okrajově, podrobně je popsána v soustavě vylučovací. Močová soustava je u muže nejen vývodnou cestou močovou, ale počínaje prostatou, i vývodnou cestou pohlavní. Při močení odvádí z těla odpadní produkt, moč, při pohlavním styku jí prochází ejakulát.

  • Močová trubice je kanálek asi 20 cm dlouhý. Vychází z močového měchýře, prochází prostatou, jde přes svalové dno pánevní a prochází penisem, kde ústí do jeho konečné části, žaludu. Průběh trubice je esovitý. První ohyb je v průchodu svalovým dnem pánevním, druhý před sponou stydkou.

  • Trubici močovou obkružují dva svěrače. Vnitřní svěrač z hladkého svalstva je vytvořen při výstupu z měchýře a není ovládaný vůlí. Zevní svěrač vniká z prostaty do svalového pánevního dna. Zevní svěrač, tvořený z příčně pruhované svaloviny, je naší vůlí ovládán.

ZEVNÍ POHLAVNÍ ORGÁNY

• Pyj (penis)

  • Je válcovitý orgán, jehož velikost se mění podle náplně krví. Tedy podle toho, zda se pyj nachází ve stavu ochablosti nebo ve stavu ztopoření. V ochablém stavu měří asi 9 – 12 cm, při ztopoření 15 – 17 cm. Penisem prochází močová trubice, která je vývodnou trubicí jak pohlavních, tak močových cest. Na penisu rozeznáváme celkem tři části: kořen, tělo a žalud.

  • Na konci těla se nachází žalud, na jehož vrcholu ústí močová trubice. Žalud je překrytý tenkou, posunlivou kůží, zvanou předkožka a na jeho spodní straně se vytváří uzdička. Kůže pyje přechází od jeho kořene do kůže šourku. Podkladem pyje jsou tři topořivá tělesa. Jedno topořivé těleso trubice močové, v němž probíhá močovod, dále pak dvě topořivá tělesa pyje. Jsou to vazivové útvary s četnými dutinkami, do kterých vyúsťují drobné tepny a vystupují z nich odvodné žíly. Při zvýšeném přívodu krve tepnami a omezenému odtoku žílami se dutinky topořivých těles naplňují krví. Při sexuálním vzrušení celý orgán tuhne, zvětšuje se.

• Šourek (scrotum)

  • Šourek je umístěný pod pyjem. Je to nepárový kulovitý vak, rozdělený přepážkou na dvě poloviny. V jedné polovině leží levé varle s nadvarlaty, ve druhé pravé varle s nadvarlaty a také začátky obou chámovodů. Stěna šourku je tvořena ochlupenou kůží, hladkou svalovinou a obaly varlete. Pro správný vývoj spermií je jejich uložení do šourku nesmírně důležité. V šourku je teplota o 4 °C nižší než je v břišní dutině, a díky tomu spermie dozrávají a stávají se funkčními.

MUŽSKÉ POHLAVNÍ ŽLÁZY

Mužské pohlavní žlázy (gonády) produkují nejen spermie, ale uplatňují se současně jako žlázy s vnitřní sekrecí. Pohlavní hormony se do období puberty zásadně při růstu neprojevují a do vývoje jedince příliš nezasahují. Teprve v pubertě začínají být činné.

Varlata, coby mužská pohlavní žláza, vytváří mužský pohlavní hormon – testosteron. Již v prvních týdnech nitroděložního života se produkce testosteronu začíná projevovat. Porodem se ale činnost varlat ukončí a obnoví se až v období puberty. V pubertě je produkce hormonu ovlivněna adenohypofýzou, která začne stimulovat gonadotropní hormony. Ve varlatech folikulostimulační hormon vyživuje semenotvorné kanálky, a díky tomu se utváří spermie. Tvorbu testosteronu v Leydigových buňkách ovlivňuje luteinizační hormon.

Testosteron má u mužů vliv: na rozvoj a růst pohlavních orgánů, velikost pyje a varlat, výrazně ovlivňuje metabolismus bílkovin, růst vousů, ochlupení v oblasti krajiny stydké, v podpaží, na hrudi, na rozložení tuku v podpaží, na růstu kostry, hrtanu a také např. na výšce hlasu.

Produkce pohlavních hormonů u muže trvá od puberty po celý život, avšak po 50. roce jejich aktivita pozvolna klesá.

 

 

Zdroje

• DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie – Učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium. 1. vyd. Olomouc: EPAVA Olomouc s. r. o., 2000, 480 s. ISBN 978-80-86297-05-7.
• FLEISCHMANN, Jaroslav a Rudolf LINC. Anatomie člověka II. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964, 240 s. ISBN 14-375-73.
• KOPECKÝ, Miroslav a Martina CICHÁ. Somatologie pro učitele. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, 263 s. ISBN 80-244-1072-9.
• KŘIVÁNKOVÁ, Markéta a Milena HRADOVÁ. Somatologie – Učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. a.s., 2009, 214 s. ISBN 978-802-4729-886.
• PĚGŘÍM, Raromír a Antonín VALACHOVIČ. Anatomie a fyziologie člověka – učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1969, 516 s. ISBN 08-032-69.

Obrázky

• Obr. 1: Autor neznámý. Antoni van Leeuwenhoek. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. [online]. 25.11.2014 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z:http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/83/Antoni_van_Leeuwenhoek.png
• Obr. 2, 4: KLEMENTA, Josef a kol. Somatologie a antropologie. Praha: 1. vyd. Státní pedagogické nakladatelství, 1981, 502 s. ISBN: 14-406-81.
• Obr. 3: Autor neznámý. File:Male anatomy number.svg. Wikimedia commons. [online]. 25.11.2014 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: file:///C:/Users/SPC-acer/Desktop/Male_anatomy_all.svg