Pohlavní systém ženy

**Pohlavní systém ženy (organa genitalia feminina)**

Pohlavní orgány ženské zajišťují tvorbu ženských pohlavních buněk a pohlavních hormonů. Slouží k setkání spermií s vajíček a dochází k oplodnění. Ústrojí zabezpečuje celý náročný vývoj oplozeného vajíčka v nového jedince, a jako novorozenci je mu umožněno jeho vypuzení za porodu.

Pohlavní orgány ženské, stejně jako tomu bylo u mužské pohlavní soustavy, dělíme na vnitřní a zevní pohlavní orgány.

Vnitřní pohlavní orgány jsou:

vaječníky;
vejcovody;
děloha;
pochva.

K zevním pohlavním orgánům řadíme:

velké stydké pysky;
malé stydké pysky;
poševní předsíň;
poštěváček.

VNITŘNÍ POHLAVNÍ ORGÁNY

Vnitřní pohlavní ústrojí ženy je uloženo v malé pánvi.

Vaječník (ovaruim)
- Vaječník je pohlavní párová žláza ovoidního tvaru, velikosti švestky. Je uložen při boční stěně malé pánve. Váží 6 – 10 g a jeho velikost i vzhled se s věkem mění. V mládí je povrch hladký, v dospělosti hrbolatý s četnými jizvami a ve stáří dochází k jeho zmenšení a opětnému vyhlazení. Na povrchu je kubický epitel. Pod ním je korová vrstva a uvnitř vrstva dřeňová. Dřeň obsahuje cévy sloužící k výživě vaječníku. V korové vrstvě dozrávají ženské pohlavní buňky – vajíčka.
- Vaječníky jsou také významnou žlázou s vnitřní sekrecí.
Vejcovod (tuba uterina)
- Vejcovod je párová trubice dlouhá asi 12 cm, široká 0,5 cm. Vnitřní konec navazuje na dělohu. Zevní konec zachycuje při ovulaci uvolněná vajíčka a ústí do dutiny břišní. Celý vejcovod pokrývá pobřišnice, pod kterou se nachází malé množství řídkého vaziva a lemované 10 – 15 řasinkami. V této části vejcovodu bývá vajíčko oplozeno. Oplozené vajíčko je pak do dutiny děložní dopravováno činností řasinkového epitelu a peristaltickými pohyby svaloviny ve stěně vejcovodu. Přesun vajíčka do dělohy trvá přibližně jeden týden. Rychlost spermií je až 100 krát rychlejší než pohyb vajíčka.
Děloha (uterus)
- Děloha zaujímá nejdůležitější úlohu v procesu rozmnožování, protože zabezpečuje vývoj oplozeného vajíčka, vývoj plodu a jeho narození. V průběhu těhotenství prodělává řadu změn, mění se velikost, ale i její tvar.
- Tento nepárový svalový orgán hruškovitého tvaru je uložen v malé pánvi mezi močovým měchýřem a konečníkem. Délka dělohy je odlišná u žen, které ještě nerodily a žen, které již dítě porodily. U doposud nerodící ženy je děloha dlouhá asi 7 cm, 4 cm široká a 3 cm tlustá. Váží až 50 g. Děloha rodící ženy je dlouhá 8 – 10 cm. Hmotnost dělohy v posledních měsících těhotenství může být až 1 000 g a sahá pod kost hrudní.
- Na děloze rozlišujeme tři části: tělo, dno a krček. Širší střední část se nazývá tělo. Horní konec je dno děložní. Dno děložní je po stranách ohraničeno děložními roky, na které navazují vejcovody. Tělo se v dolní části zužuje a přechází v děložní krček. Dolní část krčku směřuje do horního konce pochvy a tvoří čípek děložní. Na čípku se nachází kruhovitá branka děložní. Uvnitř dělohy je dutina děložní, která má podobu trojúhelníku. Jeho vrcholy tvoří ústí vejcovodů a začátek kanálku děložního hrdla. Tento velmi úzký kanálek se otvírá, jak je zmíněno výše, v děložní branku.
- Děložní stěna se skládá ze tří vrstev: sliznice, hladké svaloviny a zevního obalu. Děložní sliznice je šedorůžová vrstva pokryta jednovrstevným epitelem. V epitelu se nachází žlázky děložní, jejichž produkt ovlivňuje schopnost spermií oplodnit vajíčko. Děložní sliznice podléhá cyklickým změnám. Tyto změny jsou projevovány opakujícím se krvácením - menstruací.
- Svalovina děložní se skládá z vysoké vrstvy hladkého svalstva. Díky ní může za těhotenství docházet jednak ke zvětšování dělohy, jednak k vypuzování plodu za porodu. Zevní obal tvoří pobřišnice ta kryje přední a zadní plochu dělohy. Vazivo zahuštěné do vazivových pruhů drží dělohu ve stejné poloze. V době těhotenství ji drží v poloze vzpřímené.
Pochva (vagina)
- Pochva je svalová oploštělá trubice 8 cm dlouhá a 3 cm široká. Slouží k zavedení spermií do ženských pohlavních orgánů a při porodu jako vývodná porodní cesta. Do horního konce je vchlípená děloha. Připíná se k děložnímu čípku. Mezi ní a sponou stydkou probíhá močová trubice, za ní leží konečník. Je tvořena svalovou a slizniční vrstvou. Na sliznici kryté mnohovrstevným dlaždicovým epitelem jsou řasy. Buňky epitelu obsahují velké množství glykogenu, které vytváří kyselinu mléčnou. Ta okyseluje sekret hlenových žlázek krčku děložního stékajícího do pochvy. Kyselost zabraňuje vzniku bakterií v pochvě a usmrcuje spermie. V poševním vchodu je u žen, které ještě neměly pohlavní styk, slizniční řasa, panenská blána (hymen).

ZEVNÍ POHLAVNÍ ORGÁNY

Zevní pohlavní orgány bývají označovány souhrnným názvem vulva. Jsou uloženy na dolním konci trupu pod sponou stydkou. Zevní orgány pokrývají kožní chlupy a jsou rozděleny podélnou stydkou rýhou na dvě poloviny.

Velké stydké pysky (labium majus pudendi)
- Velké stydké pysky jsou kožní protáhlé kožní řasy. Jejich podkožní vrstva je podložena tukovým vazivem. Velikost pysků určuje právě množství tukového vaziva. Vpředu se na hrbolu stydkém spojují, vzadu přecházejí v hráz. Mezi pysky se nachází stydká štěrbina. Vnitřní plocha pysků je pokryta kůží, zevní plocha je zarostlá chlupy.
Malé stydké pysky (labium minus pudendi)
- Malé stydké pysky jsou úzké řady umístěné vnitřně od velkých stydkých pysků. Jsou jimi zcela překryty. Vpředu i v zadu jsou navzájem spojené a srostlé a obemykají malý citlivý poštěváček.
Poševní předsíň (vestibulum vaginae)
- Poševní předsíň je štěrbinovitý nálevkovitý prostor, po stranách ohraničený malými pysky. Vpředu obklopen poštěváčkem. Do předsíně ze předu vyúsťuje močová trubice, za ní je umístěn poševní vchod. Při obou stranách poševního vchodu jsou drobná vyústění dvou velkých žlázek předsíňových. Tyto žlázy se jmenují žlázy Bartholinské a svým hlenovitým sekretem zvlhčují sliznici poševní předsíně.
Poštěváček (clitoris)
- Je malý, asi 2,5 cm dlouhý orgán nacházející se v předním srůstu malých stydkých pysků. Podkladem jsou spojená topořivá tělesa, která se podobají topořivým tělesům pyje, ten je však mnohonásobně větší. Pokryt je tenkou kůží, která má bohaté cévní a nervové zakončení. Podkladem poštěváčku je erektilní tkáň, která způsobuje ztopoření orgánu při sexuálním vzrušení.

ŽENSKÉ POHLAVNÍ ŽLÁZY

Ženské pohlavní žlázy, vaječníky, jsou zdrojem pohlavních buněk i pohlavních hormonů. Produkce hormonů závisí na správném fungování gonadotropních hormonů vyměšovaných z předního laloku hypofýzy. Tyto hormony vznikající již během těhotenství v placentě, působí na růst a rozvoj pohlavního ústrojí, ovlivňují sexuální chování ženy, ovulaci, menstruaci, průběh těhotenství, porod i kojení.
Gonadotropní hormony má žena celkem tři. Folikulostimulační hormon podporuje růst buněk ve vaječníku a vývoj Graafových folikulů. Na zrání Graafova folikulu a vzniku žlutého tělíska se podílí luteinizační hormon. Třetí, prolaktin, má vliv na žlázu mléčnou, na tvorbu mateřského mléka a udržuje činnost žlutých tělísek.
Folikulostimulační hormony produkují estrogeny. Estrogeny mají zásluhu na růstu děložní sliznice, dále na jejím obnovení po menstruaci, růstu dělohy, pochvy, zevního pohlavního ústrojí a i na ochlupení v podpaží a krajině stydké. Tyto hormony jsou také odpovědné za růst prsů a i za ukládání tuku na problematických partiích těla (stehna, hýždě).
Luteinizační hormony produkují progesterony. Tyto hormony se vytváří ve žlutých tělíscích, především ve druhé polovině menstruačního cyklu a nadále v těhotenství. V průběhu těhotenství zabraňuje dozrávání dalších folikulů. Také tlumí děložní kontrakce.
Produkce estrogenů a progesteronů svou činnost zahajuje na počátku puberty. U žen, na rozdíl od mužů, hormony nevykonávají svou funkci po celý život, ale ukončuje se mezi 45. – 50. rokem.
V průběhu těhotenství vzniká důležitý orgán, plodové lůžko (placenta neboli plodový koláč). Placenta vylučuje choriový gonadotropin, estrogeny a progesteron. Choriový gonadotropin zabraňuje zániku žlutého tělíska. Estrogeny mají zásluhu na zvětšování dělohy, růstu prs a mléčné žlázy. Progesteron společně s estrogeny vytváří vhodné prostředí pro uhnízdění vajíčka.

Zdroje

DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie – Učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium. 1. vyd. Olomouc: EPAVA Olomouc s. r. o., 2000, 480 s. ISBN 978-80-86297-05-7.
KOPECKÝ, Miroslav a Martina CICHÁ. Somatologie pro učitele. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, 263 s. ISBN 80-244-1072-9.
KŘIVÁNKOVÁ, Markéta a Milena HRADOVÁ. Somatologie – Učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. a.s., 2009, 214 s. ISBN 978-802-4729-886.
PĚGŘÍM, Raromír a Antonín VALACHOVIČ. Anatomie a fyziologie člověka – učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1969, 516 s. ISBN 08-032-69.

Obrázky

Obr. 1: FLEISCHMANN, Jaroslav a Rudolf LINC. Anatomie člověka II. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964, 240 s. ISBN 14-375-73.
Obr. 2: Autor neznámý. Ženské vajíčko. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. [online]. 25.11.2014 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z:https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/81/Gray3.png
Obr. 3: KOPECKÝ, Miroslav a Martina CICHÁ. Somatologie pro učitele. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, 263 s. ISBN 80-244-1072-9.

Obrázek

Obr. 1: Pohlavní ústrojí ženy

Doplňující učivo

Vajíčko patří mezi největší buňky v lidském těle, průměr 150 – 300 µm. Tato nezralá vajíčka jsou uložena v kůře vaječníků v tzv. folikulech. Až 400 000 primárních folikulů má novorozenec, avšak do puberty se počet sníží asi na 4 000. Čím je žena starší, tím méně jich má. Od puberty se přeměňují na druhotné folikuly. Během pohlavní zralosti dozraje pouze 400 sekundárních folikulů, které obsahují oplození schopná vajíčka. Nazývají se Graafovy folikuly. Zralý folikul se zvětšuje a vyklenuje se na povrch vaječníků. Od puberty do přechodu Graafovy folikuly postupně zrají a v pravidelném menstruačním cyklu praskají. Proces, při kterém je vajíčko spolu s folikulární tekutinou vystříknuto do vejcovodu, značíme jako ovulace. Mezi dvěmi menstruacemi dochází k ovulaci. Po ní je vytvořeno žluté tělísko. Při oplození se přeměňuje na žluté vajíčko těhotenské, v opačném případě postupně zanikne.

Obr. 2: Ženská pohlavní buňka

Doplňující učivo

MENSTRUACE A MENTRUAČNÍ CYKLUS

Menstruace je pravidelně se opakující krvácení z děložní sliznice vyvolané fyziologickými změnami v těle dívek a žen. První menstruaci označujeme jako menarche a objevuje se u dívek mezi 10. – 16. rokem. Tento jev signalizuje, že se žena ocitá v reprodukčním období a je připravena na plození dětí. Poslední menstruace se vyskytuje u žen mezi 50. – 55. rokem. Toto období se u ženy označuje jako menopauza, kdy ženské pohlavní orgány přestávají plnit svou hlavní funkci, tedy funkci reprodukční.
Menstruace se opakuje ve 28 denních cyklech, kdy děložní sliznice prodělává řadu změn. Tyto změny slouží na přípravu uhnízdění oplozeného vajíčka. Současně dozrávají Graafovy folikuly, probíhá ovulace, tvoří a zaniká žluté tělísko. Pokud nedojde k oplození, vajíčko se rozloží, sliznice se odlupuje a spolu s krví odchází z těla ven. Krvácení trvá přibližně 3 – 5 dnů, při němž dochází ke ztrátě 50 – 150 ml krve.
Podle změn, které probíhají v děložní sliznici, můžeme menstruační cyklus rozdělit na čtyři fáze:
- 1. menstruační fáze;
- 2. proliferační fáze;
- 3. sekreční fáze;
- 4. ischemická fáze.

1. Fáze menstruace - první fáze trvá asi 4 – 5 dnů. První den fáze je počátkem menstruačního cyklu. Dochází k odlučování sliznice s množstvím krve. Ve vaječníku mezitím zaniká žluté tělísko a Gaafův folikul s vajíčkem postupně dozrává.

2. Fáze proliferační – navazuje na předchozí fázi a probíhá mezi 5. – 14. dnem, tedy do začátku ovulace. Vlivem estrogenu se obnovuje děložní sliznice a zraje Graafův folikul. Produkce estrogenů vrcholí ve 12. den.

3. Fáze sekreční - během ovulace praská Graafův folikul
a mění se na žluté tělísko. Toto tělísko vytváří progesteron. Progesteron se podílí na přípravě přijetí (uhnízdění) oplozeného vajíčka a jeho výživě. Tato fáze probíhá mezi 14. – 27. dnem.

V této fázi může dojít k oplodnění vajíčka. V takovém případě dochází k rýhování vajíčka a děložní sliznice je připravena pro jeho uhnízdění. Žlutí tělísko nezaniká, ale přeměňuje se na žluté tělísko těhotenské. Zastavuje se růst Graafova folikulu, vajíčka v něm nedozrávají a nedochází k dalším menstruacím po celou dobu těhotenství.

4. Fáze ischemická – pokud nedošlo k oplození vajíčka, vlivem hormonů zaniká žluté tělisko a postupně se přeměňuje na tělísko bílé. Dochází k poklesu pohlavních hormonů, které vedou k zúžení cév v děložní sliznici. Neprokrvená sliznice odumírá, rozpadne se a je krví vyplavována. Dostaví se opět menstruace, kterou začíná nový cyklus.