Polymery a ekologie

Ekologie dnes patří bezesporu ke každému průmyslovému odvětví. V rámci ekologie se snaží člověk najít způsob, jak svou produkcí co nejméně zatěžovat životní prostředí. O to obtížnější problém musí řešit u materiálů, které jsou odolné a stálé, jako například synteticky vyrobené polymery – plasty. Plasty nás neustále obklopují, hlavně v podobě všudypřítomných obalů. A právě z důvodu velkého výskytu
a vysoké odolnosti těchto materiálů je nezbytné syntetické polymery (plasty) správně třídit – recyklovat (pojem recyklace). Recyklací rozumíme navrácení plastového odpadu do procesu, ve kterém vznikl. Je to vhodný způsob, jak již užité výrobky opětovně využít a tím nezatěžovat životní prostředí, například tvorbou skládek. Navíc je většina plastů hořlavá a jejich hořením se uvolňují škodlivé látky.

V současné době můžeme třídit jen některé z polymerních odpadů. Nejznámější jsou žluté kontejnery, které slouží pro sběr plastových odpadů, nebo třeba kontejnery modré určené pro papírový odpad. Navíc je třeba sledovat symboly uvedené na kontejnerech přesně označující materiály, které lze tímto způsobem třídit. Rozsah tříděných materiálů je závislý na možnostech třídicí linky daného města.

Jak tedy správně třídit? Podle čeho se orientovat? Možná jste si při prohlížení výrobků všimli různých značek vyobrazených na obalu. Značky nejsou designovou záležitostí, ale informují nás o složení obalu a o způsobu nakládání s ním. Které značky se na obalech objevují?

Šipky uspořádané do trojúhelníku s číslem nebo zkratkou

Obr. 1: Označení vysokohustotního polyethylenu

Podávají informace o tom, z jakého materiálu je daný obal vyroben. Jakmile rozluštíme daný symbol, lze se rozhodnout, do kterého kontejneru obal vyhodíme.

Tabulka: Nejčastější zkratky a čísla obalových materiálů.

Panáček vyhazující odpadky do koše

  

Obr. 2: Symbol třídění odpadu

Tento symbol přímo apeluje na spotřebitele: „Neznečišťuj životní prostředí." Symbol nám tedy ukazuje, že daný obal patří do příslušné nádoby na odpad, nikoliv na ulici nebo do přírody. Pokud je tento symbol přeškrtnutý, znamená to, že obal může obsahovat nějaké škodlivé látky a je potřeba ho zlikvidovat předem určeným způsobem (likvidace na předem určených místech – sběrných dvorech).

Zelený bod

 

Obr. 3: Zelený bod

Obaly výrobků označené zeleným bodem jsou obaly, za jejichž likvidaci bylo předem zaplaceno do systému EKO-KOM (společnost, která provozuje systém sběru a recyklace obalových odpadů). V praxi to znamená, že peníze ze zaplaceného obalu putují směrem k obcím a městům, kde pomáhají zlepšovat proces třídění odpadů. Neboli firma, která daný výrobek a tedy i daný obal vyrobila, se předem postarala o recyklaci daného obalu. Předem přispěla určitou částkou na zlepšení procesu tříděných obalových odpadů.

Nyní již perfektně známe a rozumíme značkám na různých obalech. Které obaly patří do barevných kontejnerů, s nimiž se setkáváme na každém kroku?

  

Obr. 4: Kontejnery na tříděný odpad

Do žlutých kontejnerů patří: PET lahve, kelímky, plastové tašky, sáčky, fólie, obaly od CD disků, obaly od kosmetických a čisticích prostředků aj.

Recyklované plasty jsou také používány pro výrobu oblečení (fleece oděvy z PET), pytlů, stavebních materiálů (protihlukové a izolační tvárnice). Další vývoj v oblasti plastů se zaměřuje na vývin bio degradovatelných polymerů (plastů) – biologicky rozložitelných plastů. Takovéto polymery by se v přírodě rozložily na přirozené látky – vodu a oxid uhličitý. Dnes již existuje například kyselina polymléčná,
ze které se vyrábějí lékařské nitě, jež se v těle pacienta samy rozloží.

Do modrých kontejnerů patří: noviny, časopisy, sešity, krabice nebo papírové obaly, lepenky, obálky s fóliovými okénky, knihy bez vazby, kancelářský papír a ostatní papír všeho druhu. Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Do modrých kontejnerů nevhazujeme mastný, uhlový či jinak znečištěný papír – nelze jej dále recyklovat!

Do zelených (bílých) kontejnerů patří: barevné sklo – lahve od alkoholických i nealkoholických nápojů. Do zeleného kontejneru patří i tabulové sklo z oken či dveří. Do bílého kontejneru patří bílé (čiré) sklo – sklenice od zavařenin, marmelád nebo třeba rozbité sklenice. Pokud není dostupný bílý kontejner, lze všechno sklo třídit do kontejneru zeleného. Do kontejnerů nevhazujeme rozbitá zrcadla, keramiku či porcelán! Dále nesmíme zapomenout, že existuje i tzv. zálohované sklo, které se vrací zpátky do obchodu – pivní lahve
a některé další nápojové lahve (od minerálek, sirupů).

Do oranžových (červených) kontejnerů patří: nápojové kartony (Tetra Pak) od mléka, džusů, vína, omáček, protlaků a dalších výrobků. Nápojové kartony bychom měli před vhozením do kontejneru vždy dobře sešlápnout.

Do hnědých kontejnerů patří: bioodpad (biologicky rozložitelný odpad). Tedy věci z domácností a zahrádky, které zvládne příroda rozložit vlastními silami. Do hnědých kontejnerů lze vytřídit listí, trávu, plevel, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, spadané ovoce, skořápky, kávovou sedlinu, piliny, kousky větví a jiné. Naopak mezi bioodpad neřadíme: zbytky z jídla, kosti, vnitřnosti, vysmažené oleje, uhynulá zvířata, nenasekané větve, exkrementy, textil či cigarety.

Kromě výše zmíněných barevných kontejnerů se v našich ulicích nacházejí i další barevně označené kontejnery – například pro třídění starého elektroodpadu nebo pro správnou likvidaci baterií.

  

Obr. 5: Kontejner na elektroodpad

Proces recyklace v České republice funguje, a to na 70 %, což je v rámci evropského průměru docela vysoké číslo. Recyklace má určitě smysl. S neustálým technických rozvojem a rozšířením plastů do běžného života, s neustálou potřebou výroby papíru a kácení lesů je recyklace bezpochyby nedílnou součástí každé vyspělé civilizace. A co vy? Třídíte?

 

 

Zdroje

• www.jaktridit.cz/. [online]. [cit. 2014-07-01]. Dostupné z: http://www.jaktridit.cz/cz

• Wikipedie. Otevřená encyklopedie. [online]. [cit. 2014-07-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki

Obrázky:

• Obr. 1: Tomia. http://cs.wikipedia.org/wiki/Polyethylen.  http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/18/Plastic-recyc-02.svg/200px-Plastic-recyc-02.svg.png

• Obr. 2: Autor neznámý. http://vitejtenazemi.cz/ [online]. [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://vitejtenazemi.cz/cenia/sites/images/vzdel_modul/environmentalni_pohled/co_mohu_ja_udelat_ja/trideni_odpadu_1232.jpg

• Obr. 3: Autor neznámý. http://www.ekoporadna.cz/. [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.ekoporadna.cz/wiki/lib/exe/fetch.php?cache=cache&media=odpady:zeleny_bod.jpeg

• Obr. 4: Autor neznámý. http://cs.wikipedia.org/wiki/ [online]. [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9f/Trideny_odpad.JPG/800px-Trideny_odpad.JPG

• Obr. 5: Autor neznámý.http://cs.wikipedia.org/wiki/ [online]. [cit. 2014-10-23]. Dostupné z : http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7d/Byst%C5%99ice_nad_Ol%C5%A1%C3%AD%2C_2012_%2816%29.JPG/220px-Byst%C5%99ice_nad_Ol%C5%A1%C3%AD%2C_2012_%2816%29.JPG

• Obr. 6: Autor neznámý. http://cs.wikipedia.org/wiki/ [online]. [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/44/Recycle001.svg/85px-Recycle001.svg.png

• Obr. 7: Autor neznámý. www.rockpoint.cz [online]. [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http:///userfiles/schema_reciklacniho_procesu.jpg

• Obr. 8: Autor neznámý. www.newslab.cz. [online]. [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://www.newslab.cz/waste-management/

• Obr. 9: Autor neznámý. www.pixabay.com. [online]. [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http:///static/uploads/photo/2013/05/14/18/38/mobile-phone-111196_640.jpg

• Obr. 10: Autor neznámý. http://cs.wikipedia.org/wiki/. [online]. [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/Tilleho_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD%2C_podzemn%C3%AD_kontejnery_na_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%BD_odpad.jpg/800px-Tilleho_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD%2C_podzemn%C3%AD_kontejnery_na_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%BD_odpad.jpg

Testy