Kůže (Usně)

Kůže (Usně)

Kůže

Kůže je přírodní materiál používaný v polygrafickém průmyslu spíše výjimečně, zejména při snaze dosáhnout elegantního a luxusního vzhledu. Kůží pro dokončující zpracování polygrafických výrobků může být skopovice, kozina, teletina či vepřovice. Znáte například tyto typy kůží? Marokén, safián, juchta? Informace najdete v levém sloupci. Vyčiněnou kůži označujeme jako useň.
Jak již víme, v dnešní době se přírodní materiály nahrazují těmi syntetickými, které mají podobné, nebo ještě lepší vlastnosti. V případě kůže hovoříme o tzv. kožence – plastické kůži.

Koženky

Syntetické kůže (koženky) imitují kůže přírodní. Mají podobný vzhled, podobné vlastnosti a snadno se udržují. Jejich výroba spočívá
v nanášení polymerní směsi na podkladový materiál a následné povrchové úpravě. Polymerní směs (PVC nebo PU) tvoří lícovou stranu koženky, podkladovým materiálem může být textilie nebo papír, který zlepšuje pevnost a rozměrovou stálost usně. Koženky mají různou povrchovou úpravu – dezén, lakové provedení, různé barvy a vzory potisku, barevnost. Povrchová úprava koženky dodává konečný vzhled, který může imitovat kresbu přírodních usní.

Zdroje

Obrázky:

Obrázek

Obr. 1: Zpracované kůže

Výroba

Obr. 2: Barvení kůží

Zpracování kůží:

  1. přivezení nasolené kůže do koželužny;
  2. namáčení = koželuh kůže máčí a pere v hašpli (sud) kvůli očištění, zbavení soli;
  3. loužení se zahníváním (dříve)
    a odchlupování kosou na odchlupování (koželužský nůž) nebo loužení
    v roztoku sulfidu sodného a vápna (dnes) kvůli odstranění srsti a vznikne holina;
  4. mízdření pomocí kosy na mízdření (dříve) nebo mízdření mezi soustavou válců (dnes) = odřeže se vazivo
    a zbytky svalů;
  5. omykání kosou na omykání (dříve) nebo omykání mezi válci = odstraní se kořínky chlupů;
  6. štípání pomocí štípacího stroje tak, aby byla kůže všude stejně tlustá;
  7. činění kůží pomocí tříslovin z kůry
    a jiných rostlin v sudu (dříve) nebo solemi chromu (od konce 19. století), odstraní se tak vápno a tuky a kůže bude vláčná;
  8. ždímání (odstraní se voda);
  9. barvení;
  10. mazání, aby se kůže nelámaly;
  11. vyrážení neboli hlazení, aby se vyhladily vrásky;
  12. sušení;
  13. postřikování lakem proti vlhku;
  14. leštění;
  15. žehlení;
  16. měření;
  17. výroba kožených výrobků.
Obrázek

Obr. 3: Kniha (Bible) potažená kůží

Víte, že ...

marokén“ je druh barevné kozí kůže;

safián“ je jemná useň z koziny, teletiny nebo skopovice barvená jemnými barvami;

juchta“ je kůže, převážně hovězí, vyčiněná přírodními nebo chemickými prostředky a silně napuštěná oleji či jinými mastnými prostředky. Dříve se takové kůži říkalo „ruská“. Kdysi se k činění používala vrbová kůra a k olejování březodehtový olej. Dnes se juchta činí chromovými solemi
a tříslovinami a dále se silně maže.

V dnešní době se používá k výrobě lehké svrškové obuvnické usně a kvalitnějších řemenů
k obtahování břitvy.