Znečištění vzduchu

Vypouštění nebo vnášení znečišťujících látek do ovzduší se nazývá znečišťování ovzduší. Dochází ke změnám v přírodních vlastnostech atmosféry. Jde o děj chemický, fyzikální nebo biologický.

Zdroje znečištění vzduchu

Antropogenní zdroje (zdroje způsobené lidskou činností) (obr. 1)

• Tepelné elektrárny
• Motorová vozidla
• Vypalování lesů
• Emise v přístavech
• Spalování fosilních paliv
• Průmyslová činnost
• Těžba uhlí, rud, kamene, minerálů
• Nevhodné obdělávání půdy
• Výpary z nátěrů a rozpouštědel
• Skládky odpadů
• Jaderné zbraně, toxické plyny

 

Obr. 1: Tepelná elektrárna

Přírodní (obr. 2)

• Prach z přírodních zdrojů
• Písek z pouští
• Bioplyn
• Radioaktivní plyn - radon
• Borovice
• Kouř a oxid uhelnatý
• Sopečná činnost

 

Obr. 2: Sopečná činnost

Smog

Smog je specifický stav znečištění ovzduší, který vzniká při nepříznivých meteorologických stavech vzájemným působením vzdušné vlhkosti, tuhých částí (zejména popílku a sazí) a ostatních plynných škodlivin. Je zvláště nebezpečný pro obyvatele městských a průmyslových částí.

Rozlišujeme dva typy smogu:

Kyselý smog

Vyskytuje se v oblastech, kde se spalují především tuhá paliva s obsahem síry. Vzniká oxid siřičitý, který se za pomocí sazí a popílku oxiduje na slabou kyselinu sírovou, ta se pak rozpouští v mlze. „Kyselá mlha“ je agresivní vůči dýchacím orgánům.

Fotosmog

Vzniká při inverzních stavech atmosféry v oblastech s vysokou hustotou automobilového průmyslu. Vytváří se agresivní látky, které způsobují pálení očí, bolesti hlavy, poškození rostlin.

Kyselý déšť

Kyselý déšť je déšť, který má vyšší kyselost způsobenou nižším pH. Vzniká spalováním fosilních paliv, při kterém se do ovzduší dostávají znečišťující látky jako je oxid siřičitý a oxidy dusíku. V ovzduší reagují se srážkovou vodou za vzniku slabé kyseliny siřičité a dusičné.

Vznik kyselých dešťů:

SO₂ + H₂O → H₂SO₃

SO₃ + H₂O → H₂SO₄

3NO₂ + H₂O → 2HNO₃ + NO

Vliv kyselých dešťů na okolí:

Kyselé deště ohrožují lesy (obr. 3), mají negativní vliv na vodní organismy. Mohou také ohrozit lidské výtvory narušením omítek budov, poškozením soch a historických památek.

 

Obr. 3: Lesy zničené kyselým deštěm

Zdroje

• BENEŠ, Pavel a kol. Základy praktické chemie pro 8. ročník základní školy. 2.vyd. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80–7168–879–7. 
• ŠKODA, Jiří a Pavel Doudlík. Chemie 8  - učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: Nakladatelství Fraus, 2006. ISBN 80- 7238-442-2.
• VACÍK, Jiří a kol. Přehled středoškolské chemie. Praha: SNP- pedagogické nakladatelsvtí, 1995. ISBN 80 – 85937-08-5.
• Autor neznámý. http://www.ekopolis.cz [cit. 2014-17-06]. Dostupné z: http://www.ekopolis.cz/ekowiki/události/červené-události/kyselý-déšť.aspx
• Autor neznámý. https://www.vscht.cz [cit. 2014-28-06]. Dostupné z: https://www.vscht.cz/uchop/udalosti/skripta/1ZOZP/ovzdusi/viden.htm
• Autor neznámý. http://cs.wikipedia.org [cit. 2014-28-06]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Znečištěn%C3%AD_ovzduš%C3%AD