Stavba atomu
Každý atom se skládá z kladně nabitého jádra a záporně nabitého obalu (obr. 1).
Obr. 1: Stavba atomu
Jádro atomu
Jádra atomů většíny prvků jsou složeny ze dvou druhů částic – protonů a neutronů.
Proton (p+)
Je částice s nejmenším kladným nábojem.
Neutron (n0)
Je částice bez náboje.
Obě částice mají přibližně stejnou hmotnost. Společně se nazývají nukleony. Počet nukleonů v jádře se nazývá nukleonové (hmotnostní) číslo, A. Počet protonů v jádře se nazývá protonové (atomové) číslo, Z. Toto číslo je rovno počtu elektronů v atomu. Počet neutronů v jádře se nazývá neutronové číslo, N. Počet neutronů v jádře je různý. Může být stejný jako počet protonů, ale také o něco vyšší či nižší. Pro každé atomové jádro je součet protonové a neutronového čísla roven nukleonovému číslu:
A = N + Z
Jako prvek se nazývá látka tvořená z atomů se stejným protonovým číslem. Izotopy jsou atomy téhož prvku se stejným počtem protonů, různým počtem neutronů.
Atomový obal
Atomový obal má záporný elektrický náboj. Je tvořen elektrony (e-).
Elektron (e-)
Je částice se záporným nábojem. Je zhruba 2000krát lehčí než proton.
Elektrony se v atomech vyskytují v několika vrstvách. Jednotlivé vrstvy jsou označeny čísly nebo písmeny (1,2,3 . . ., K,L,M . . .). Každá vrstva má omezený počet elektronů. Počet vrstev je 1-7.
První vrstva je plně obsazena, pokud obsahuje 2 elektrony. Druhá vrstva je plně obsazena, pokud obsahuje 8 elektronů. Elektrony zaplňují jednotlivé vrstvy postupně.
Vrstva nejdále od jádra se nazývá valenční vrstva (obr. 2). Elektrony ve valenční vrstvě se nazývají valenční elektrony. Valenční vrstva je nejdůležitější z pohledu chemických reakcí.
Obr. 2: Zakreslování atomů