Školní pokus

Chemický pokus patří mezi hlavní motivační prvky při výuce chemie. Díky pokusům dokážeme skutečně poznávat látky, jejich vlastnosti a také vzájemné vztahy mezi nimi. Vynechání chemického pokusu při výuce může mít za následek povrchové učení žáků.

Chemický pokus má ve výuce spoustu funkcí. Z hlediska cíle vyučovací hodiny se jedná o funkci informativní (informace, které žák získá při realizaci projektu) a funkci formativní (duševní a intelektuální rozvoj jedince). Dalšími funkcemi chemického pokusu jsou například názornost, přiměřenost a fixace učiva.

Chemický pokus není totéž, co vědecký experiment. Učitel by měl dopředu znát výsledek, aby na něj mohl žáky připravit a aby měl jistotu, že bude demonstrovat zvolený jev. Školní pokus je také méně náročný na materiál, technické vybavení a čas. Důležité je, aby pokus obsahoval jen ty jevy, které již byly žákům vysvětleny. Specifikem školního pokusu je také to, že hypotézy jsou vyvozovány jen po jednom provedení pokusu, protože v hodinách většinou na opakování není dost času.

Dělení školních pokusů

• Demonstrační pokusy – tento typ pokusu ukazuje učitel žákům a přitom vysvětluje jeho princip (demonstruje). Demonstračně provádíme obtížné pokusy, které se nedají přizpůsobit dovednostem žáků nebo by mohly ohrozit zdraví žáků, dále pak pokusy časově nebo ekonomicky náročné.

• Žákovské pokusy – provádí je každý žák nebo dvojce žáků za vedení a pod dohledem učitele. Učitel je zde v roli jakéhosi rádce.

• Laboratorní pokusy – při praktickém cvičení je nutné, aby měli žáci učivo částečně osvojené a mohli pracovat téměř samostatně. Laboratorní pokusy prohlubují, upevňují a opakují probrané učivo. Většinou se takto provádí problémové pokusy, které zaberou více času. Žáci mohou po vypracování úkolu srovnat výsledky jejich práce a vyměnit si své zkušenosti. Nakonec mohou kolektivně vyvozovat závěry práce.

Kartotéční listy

Kartotéční list je vlastně zjednodušená forma laboratorního protokolu. Do předem připravených kartotéčních listů žáci stručně a přehledně zapisují tyto údaje: jméno a třída žáka, název pokusu, pomůcky, chemikálie, pracovní postup, nákres aparatury, princip jevu, chemické rovnice, bezpečnostní pokyny a závěr.

Následující tabulka znázorňuje prázdný kartotéční list.

Název práce:                                                                               Jméno:                                                                                                              Třída:

Pomůcky:

Chemikálie:

Nákres aparatury:

Postup:

Princip:

Rovnice:

Bezpečnostní pokyny:

Závěr:

Zdroje

• DRAHOŠ, Bohuslav a Radka KŘIKAVOVÁ. Názvosloví anorganických látek a bezpečnost v laboratoři v anglickém jazyce. Olomouc 2013.
• SOLÁROVÁ, Marie. Domácí chemické pokusy. SNTL Ostrava 2011.
• SOUKUPOVÁ, Petra. Mezipředmětové vztahy chemie-biologie. Olomouc 2013.

Obrázky

• Obr. 1: Archiv autora