Vosky

Vosky jsou estery vyšších mastných kyselin a vyšších jednosytných alkoholů.

Délka řetězce alkoholu se pohybuje v rozmezí C₁₆ – C₃₆. Příkladem voskového alkoholu je cetylalkohol C₁₆, stearylalkohol C₁₈, cerylalkohol C₂₆, myricylalkohol C₃₀. Ty tvoří esterovou vazbu s mastnými kyselinami. Většinou jsou vosky tvořené směsí různých esterů. Těmto voskům říkáme přírodní (často jsou zaměňovány s parafíny, které jsou tvořeny dlouhými řetězci alkanů).

Vosky se vyskytují v rostlinných i živočišných organismech. Jsou velmi stálé, mnohem odolnější hydrolýze než tuky, nejsou rozkládány enzymy (proto jsou pro živočichy nestravitelné).

Jejich funkce je především ochranná (před vodou z vnějšího prostředí) a stavební.

Vosky živočišného původu

Z živočišných vosků jsou významné například včelí vosky, které jsou vylučovány žlázami včel dělnic. Z těchto vosků jsou utvořeny medové plástve. Dalším významným voskem je lanolin, což je vosk, který pokrývá povrch vlny ovcí (ochranná funkce). Poměrně zajímavý vosk je vorvaňovina – nachází se v dutině lebeční vorvaňů, kde funguje jako hydrostatický orgán. Vorvaň dokáže tepelně ovlivňovat jeho skupenství, což mu umožňuje jak klesání, tak stoupání v mořských hlubinách. Lebka vorvaně obsahuje asi 150 l vorvaňoviny.

Vosky rostlinného původu

Z rostlinných vosků jsou významné ty vosky, které vystavují ochrannou vrstvu na povrchu plodů a listů. Tvoří tedy vodovzdornou vrstvu (kutikulu). Voděvzdorný charakter je dán hydrofobním charakterem molekul vosku.

Použití vosků

Použití vosku je především v kosmetickém průmyslu (zde se ale používá pouze v malovýrobách, protože se synteticky nevyrábí), dále např. v potravinářském průmyslu, kde se používají na tvorbu ochranných obalů sýrů. Z včelího vosku se vyrábí svíčky.