Kmen: ŽAHAVCI (Cnidaria)
Žahavci jsou vodní, zejména mořští živočichové, žijící přisedle na dně nebo se volně vznášejí ve vodě (pelagicky). Obsahují žahavé buňky (knidocyty). Jednoduché tělo s paprsčitou souměrností (radiální symetrií) je tvořeno dvěma vrstvami buněk (odpovídá stadiu gastruly), specializovanými na určité funkce, poprvé se zde tvoří tkáně a soustavy (např. nervová). Mají výbornou schopnost regenerace. Potravou žahavců je většinou plankton.
Charakteristika:
-
velikost od několika mm až po 2 - 3 m
-
stavba těla odpovídá gastrule - 2 vrstvy buněk (DIBLASTIKA)
-
uvnitř láčka = slepá trávicí dutina (starší označení láčkovci)
-
mají jediný společný přijímající i vyvrhovací otvor
-
dýchají celým povrchem těla
-
existují 2 tělní typy (2 životní formy):
- stádium polypa - nepohyblivé přisedlé
- nožní terč (přisednutí k podkladu)
- tělo s láčkou
- ústní terč - uprostřed ústní otvor a okolo věnec chapadel
- stádium medúz - volně pohyblivé
- ústní otvor - na spodní straně
- chapadla - na okraji zvonu
- stádium polypa - nepohyblivé přisedlé
Obr.1: Stavba polypa a medúzy
Stavba těla:
-
stavba těla odpovídá gastrule - 2 vrstvy buněk:
-
ektoderm = krycí svalový epitel s žahavými a smyslovými buňkami
-
žahavé buňky (knidocyty) - jed (hypnotoxin)
- funkce žahavých buněk:
- získávání potravy
- obrana
-
-
entoderm = vnitřní vrstva, vystýlá trávicí dutinu = láčku
-
bičíkaté buňky - trávicí funkce
-
žláznaté buňky - vylučují trávicí enzymy
-
-
mezoglea = rosolovitá hmota mezi ektodermem a entodermem
- oporná funkce
-
nové typy buněk (poprvé u žahavců):
-
smyslové buňky - hmatové
-
nervové buňky - tvoří rozptýlenou síť = primitívní nervová soustava - rozptýlená (difúzní)
-
Obr. 2: Difuzní nervová soustava
Rozmnožování:
hermafroditi i gonochoristé
metageneze:
-
střídání stádia polypa (nepohlavní fáze) a stádia medúzy (pohlavní fáze)
-
střídá se tedy pohlavní rozmnožování (medúza) s nepohlavním (polyp)
-
nepohlavní rozmnožování:
-
dělení – solitérní sasanky
-
pučení → vznik kolonií (jedinci mají společnou láčku)
-
-
pohlavní rozmnožování:
- tvorba gamet, vnější i vnitřní oplození
Systém:
-
třída: POLYPOVCI
-
třída: MEDÚZOVCI
-
třída: KORÁLNATCI
Dílčí lekce
Zdroje
BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.
HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6.
PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.
SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2.
ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.
Výukový materiál zpracovaný v rámci Projektu „Přírodní vědy hrou - výuka chemie a biologie s podporou ICT“ CZ.1.07/1.1.26/01.0046. Zdroj: http://unifor.gjwprostejov.cz/bichem/course/index.php
Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz
Obrázky:
Obr. 2: Difuzní nervová soustava [online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200203%20lackovci/Obr.%20020301a.difuzni%20NS.JK_zmensenina.jpg
Obr. 3: Noha požahaného člověka - čtyřhranka smrtelná [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/16_099.jpg
Přílohy
Víte, že ...
ŽAHAVCI
Jméno je odvozeno z řeckého knide = kopřiva. Obsahují žahavé buňky (knidocyty). Obsahuje jed (hypnotoxin).
Čtyřhranka smrtelná,
patřící mezi žahavce, je jedním z nejjedovatější živočichů na Zemi. Smrt může nastat do 3 minut, první pomocí je potření octem. Žije v Tichém oceánu kolem Austrálie.
Obr. 3: Noha požahaného člověka - čtyřhranka smrtelná
Kontrolní otázka
Přisedlé stádium žahavců je:
a/ polyp
b/ medúza