Dovolená dotyková napětí

Dovolená dotyková napětí

Z hlediska nebezpečí úrazu elektřinou je rozhodující proud procházející lidským tělem. Z důvodů praktických  se upustilo od toho, aby byl tento proud (respektive jeho mezní hodnota) přímo udáván. Je to proto, že při dotyku s živou nebo s neživou částí, která je při poruše pod napětím, je pro elektrotechnika těžké určit, jaký proud bude lidským tělem procházet. Musí znát napětí, které je na předmětu, jehož se člověk dotýká, ale i odpor (nebo přesněji impedanci) lidského těla, podložky nebo podlahy, na které stojí. Podmínky, v nichž k průchodu proudu dojde, se mění a rozdílné jsou i fyziologické reakce lidí. Aby se elektrotechnici vyhnuli těmto potížím, stanovili si na základě měření, pokusů a výpočtů mezní hodnoty napětí, které jsou z hlediska dotyku ještě bezpečné.

Pro střídavé elektrické instalace v budovách napájených jmenovitým napětím do 1 000 V včetně, při kmitočtu nepřesahujícím 60 Hz a pro stejnosměrné elektrické instalace napájené jmenovitým napětím do 1 500 V včetně, jsou stanovena napěťová pásma.

Tab. 1: Střídavá napěťová pásma

obrazek

Tab. 2: Stejnosměrná napěťová pásma

obrazek

 

Mezní napětí mezi pásmy I a II jsou považována za konvenční mezní hodnoty dovolených dotykových napětí krátkodobě působící (tj. do odstraněné poruchy) v prostorách normálních a nebezpečných.

Tyto meze jsou:

  • pro střídavá napětí 50 V;

  • pro stejnosměrná napětí 120 V.

Termíny dotykové napětí a normální prostory znamenají:

  • dotykové napětí je napětí mezi vodivými částmi, kterých se osoba nebo zvíře dotýká;

  • normální prostory jsou prostory, v nichž je používání elektrického zařízení považováno za bezpečné, protože působením vnějších vlivů nedochází ke zvýšenému nebezpečí elektrického úrazu.

Dotyková napětí UD můžou být jak napětí mezi dvěma předměty, kterých se může osoba nebo zvíře dotýkat, tak  napětí mezi předmětem přístupným dotyku a zemí. První případ se může vyskytovat např. při práci na elektrických zařízeních, druhý případ je běžný při dotyku neživých částí, na nichž se v případě poruchy (průrazu izolace) vyskytlo napětí. 

obrazek

Obr. 1: Dotyková napětí jako napětí mezi dvěma předměty

Dotykové napětí UD a také napětí krokové UK (tzn. napětí mezi nohama ve vzdálenosti kroku – počítá se 1 m) na potenciálu země, který se v případě průchodu poruchového proudu do země kolem zemniče vyskytuje.

Obr. 2: Dotykové a krokové napětí v závislosti na potenciálu země

 

Zdroje
  • KŘÍŽ, Michal. Příručka pro zkoušky elektrotechniků: požadavky na základní odbornou způsobilost. 10., aktualiz. vyd. Praha: IN-EL, 2014, 247 s. Elektro (IN-EL). ISBN 978-80-87942-01-7.
  • SAJNER, Jiří. Práce na elektrických zařízeních a jejich obsluha: ověřování odborné způsobilosti. 2., nezm. vyd. Praha: SNTL, 1988, 487 s. Praktické elektrotechn. příručky.
  • SOLID TEAM, s.r.o. Elektro v praxi: Právní předpisy, základní normy, silnoproud. 2014.

Obrázky a tabulky

  • Obr. 1: KŘÍŽ, Michal. Příručka pro zkoušky elektrotechniků: požadavky na základní odbornou způsobilost. 10., aktualiz. vyd. Praha: IN-EL, 2014. Elektro (IN-EL). ISBN 978-80-87942-01-7.
  • Obr. 2: KŘÍŽ, Michal. Příručka pro zkoušky elektrotechniků: požadavky na základní odbornou způsobilost. 10., aktualiz. vyd. Praha: IN-EL, 2014. Elektro (IN-EL). ISBN 978-80-87942-01-7.
  • Tab. 1: KŘÍŽ, Michal. Příručka pro zkoušky elektrotechniků: požadavky na základní odbornou způsobilost. 10., aktualiz. vyd. Praha: IN-EL, 2014. Elektro (IN-EL). ISBN 978-80-87942-01-7.
  • Tab. 2: KŘÍŽ, Michal. Příručka pro zkoušky elektrotechniků: požadavky na základní odbornou způsobilost. 10., aktualiz. vyd. Praha: IN-EL, 2014. Elektro (IN-EL). ISBN 978-80-87942-01-7.