Stonek

Stonek

Stonek je obvykle nadzemní orgán nesoucí listy, pupeny a reprodukční orgány. Spolu s listy a reprodukčními orgány vytváří prýt. Zajišťuje funkční spojení mezi kořeny a listy, tedy transpirační a asimilační proud.

Stonek je tvořen uzlinami (nody) a články (internodii, úseky stonku mezi uzlinami, které se během růstu prodlužují). Z nodů vyrůstají listy a stonky se zde mohou větvit. Na vrcholu stonku se nachází vzrostlý (růstový) vrchol, tvořený dělivými pletivy. Dělivá pletiva se nachází i v úžlabí listů.

Stonek je založen již v zárodku semene. Hypokotyl, tzv. podděložní článek, je první článek klíčící rostliny; pokud se prodlužuje, dělohy se dostávají na povrch substrátu (např. fazole). Epikotyl, tzv. nadděložní článek, je druhý článek klíčící rostliny; pokud se prodlužuje, dělohy zůstávají v substrátu (např. dub).

Morfologie stonku

dle olistění

  • lodyha - bylinný stonek s listy po celé délce stonku (hluchavka pitulník)

  • stvol - neolistěný stonek s listy v přízemní růžici (smetánka lékařská)

  • stéblo - stonek s kolénky(rákos)

  • kmen - dřevnatý stonek stromů(jasan)

dle tvaru příčného průřezu

  • čtyřhranný (hluchavka)

  • trojhranný (ostřice)

  • kruhový (sedmikráska)

  • žebrovitý (kopr)

  • čtyřkřídlý (třezalka)

dle způsobu růstu

  • přímý (mák)

  • vystoupavý (jetel)

  • poléhavý (rdesno)

  • plazivý (mochna)

  • ovíjivý (svlačec)

  • popínavý (hrách)

dle charakteru stonku lze rostliny dělit:

  • byliny

    • dužnatý stonek
  • dřeviny

    • zdřevnatělý stonek
    • stromy

      • větví se v určité výšce nad zemí

      • mají nevětvený kmen

    • keře

      • větví se hned u země

      • bez kmene

    • polokeře

      • část prýtu je zdřevnatělá

      • část bylinná

Větvení stonku

  • vidličnaté (plavuně)

  • postranní (u většiny cévnatých rostlin)

    • monopodiální – postranní větve nepřerůstají hlavní stonek

    • sympodiální – postranní stonek přerůstá hlavní a pokračuje v jeho směru

Stavba stonku (primární)

pokožka (epidermis)

  • jednovrstevná, často s trichomy

  • krytá kutikulou

primární kůra

  • parenchymatické buňky

  • vnitřní vrstva vytváří škrobovou pochvu (obsahuje množství škrobových zrn)

    • ohraničuje střední válec (není u kapradin a většiny jednoděložných)

střední válec

  • obsahuje vodivá pletiva a dřeň

    • u dvouděložných rostlin – otevřené kolaterální cévní svazky pravidelně do kruhu

    • u jednoděložných rostlin – uzavřené kolaterální cévní svazky nepravidelně roztroušeny

Stavba stonku u druhotně tloustnoucích rostlin (sekundární)

Základní stavba stonku je shodná s primární stavbou.

Stonky nahosemenných a většiny krytosemenných rostlin (především víceletých) druhotně tloustnou činností kambia a felogenu.

kambium

  • druhotné dělivé pletivo

  • dovnitř zakládá dřevo

  • ven zakládá lýko

  • dělivá činnost pouze na jaře a v létě

    • jaro – velké, tenkostěnné buňky – řídké (jarní) dřevo

    • léto – menší, tlustostěnné buňky – husté (letní) dřevo

Přírůstek jarního a letního dřeva za sezónu vytváří letokruh. Jeho šířka závisí na vnějších podmínkách. Počítání letokruhů umožňuje určování stáří stromů.

 

felogen

  • druhotné dělivé korkotvorné pletivo

  • ven zakládá vrstvy korku

  • odumřelá vnější pletiva – borka

  • průduchy nahrazují lenticely (čočinky) – borka černého bezu a břízy

    • vyplněné odumřelými buňkami, s velkými mezibuněčnými prostorami

    • výměna plynů, provětrávání

 

Přeměny (metamorfózy) stonku

Stonky mohou v průběhu fylogenetického vývoje měnit svou funkci, čemuž pak odpovídá i jejich změněný tvar a vnitřní stavba. Vznikají tzv. metamorfózy stonku.

  • zásobárna vody

    • především u sukulentů (kaktusy, pryšce)
  • asimilační funkce

    • rostlina nemá listy, asimilaci přebírá stonek (kaktusy, pryšce)

  • brachyblasty

    • krátké větévky nesoucí listy (modřín)
  • kolce

    • stonkové trny

    • ochrana rostlin před okusem (trnka, hloh)

  • stonkové hlízy

    • zásobní orgán (kedluben)

  • oddenky

    • podzemní stonek plnící celou řadu funkcí
    • nepohlavní rozmnožování (maliny)
    • zásobní orgán (oddenkové hlízy – brambor)

  • úponky

    • popínání rostliny (vinná réva)

  • přísavné terčíky
    • upínání rostliny k podkladu (přísavník)

Vhodné i pro žáky ZŠ

Zdroje
  • JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia: (teoretická a praktická část). 9. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007, 575 s., [92] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7182-213-4.
  • MACHÁČEK, T. et al. Biomach, výpisky z biologie [online]. 2005– [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: www.biomach.cz.
  • ROMANOVSKÝ, Alexej. Obecná biologie. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988, 695 s.
  • ROSYPAL, Stanislav. Přehled biologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 635 s. ISBN 80-858-2732-8.
  • VINTER, Vladimír. Rostliny pod mikroskopem: základy anatomie cévnatých rostlin. 2., dopl. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009, 200 s. ISBN 978-80-244-2223-7.
  • Pokud není uvedeno jinak, autorem obrázků je Václav Hubáček a Tomáš Pospíšil
Přílohy
B3 borka stromů 1.pdf Stáhnout
B6 borka stromů 2.pdf Stáhnout
B8 stonek 1.pdf Stáhnout
B20 metamorfózy stonku.pdf Stáhnout
Video
This div will be replaced by the JW Player.

Stonek 1 (stavba stonku)

Video
This div will be replaced by the JW Player.

Stonek 2 (metamorfózy stonku)

Obrázek

Stavba stonku druhotně tloustnoucích rostlin. Sekundární meristémy.

Obrázek

Vodivé svazky - lýko (floém) a dřevo (xylém).

Obrázek

Příčný řez stonkem dýně. Rozmístění vodivých svazků (do kruhu) u dvouděložných rostlin.

Obrázek

Příčný řez stonkem kukuřice. Rozmístění vodivých svazků (nepravidelné) u jednoděložných rostlin.

Obrázek

Výřez kmene listnáče, SEDLÁŘOVÁ Kristýna podle VINTER, Vladimír. Rostliny pod mikroskopem: základy anatomie cévnatých rostlin. 2., dopl. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009, 200 s. ISBN 978-80-244-2223-7.