Plod
Plod je rostlinný orgán obsahující semena. Vzniká přeměnou semeníku, případně ostatních květních částí, po oplození vajíček. Jeho funkcí je výživa a ochrana semen, případně pak napomáhání jejich šíření.
Plody rozdělujeme na pravé, na jejichž tvorbě se podílí pouze gyneceum, a nepravé, na jejichž tvorbě se kromě gynecea podílí i jiné části květu.
Rozdělení plodů (podle vzniku)
pravé plody
- vyvíjí se ze semeníku
nepravé plody
- na jejich tvorbě se podílejí i další části květu (květní lůžko)
Rozdělení plodů (podle oplodí)
Stěny semeníku se mění na oplodí (perikarp), to může být suché nebo dužnaté.
plody suché
-
pukavé
- po dozrání se oplodí otevírá v místě švu
měchýřek (pivoňka)
lusk (hrách)
šešule (řepka)
šešulka (kokoška)
tobolka (durman)
-
nepukavé
- po dozrání se plody neotevírají, oddělují se v celku
nažka (smetánka)
oříšek (líska)
obilka (žito)
-
poltivé
- po dozrání se plody rozpadají na jednotlivé dílky
struk (ohnice)
tvrdka (čistec, hluchavka)
dvojnažka (miříkovité)
diskovitý plod (sléz)
zobanitý plod (pumpava)
plody dužnaté
peckovice (třešeň, švestka)
bobule (angrešt, okurka)
hesperidium (citrusy)
malvice (jabloň, jeřáb) – nepravý plod
vysychavá bobule (paprika)
souplodí
-
vzniká z jediného květu
-
těsné spojení plodů květním lůžkem
-
např.: jahodník (nažky, červené = květní lůžko), maliník (peckovičky)
plodenství
-
soubor plodů vznikající z jednoho květenství
-
různé typy:
-
volné plodenství (hrozen - réva vinná, slunečnice)
-
-
srostlé plodenství (ananas)
-
sdružené plodenství (buk, kaštanovník)
-
sykonium (fíkovník)
Způsoby rozšiřování plodů
Anemochorie
-
větrem
- plody jsou většinou vybaveny křidélky (javor) či chmýřím (pampeliška)
Zoochorie
-
živočichy
-
přichycením k živočichovi (např. lopuch, svízel)
-
-
konzumací a přes trávicí trakt trusem ven (jedlé plody, např. bobule)
Hydrochorie
-
vodou
- u vodních rostlin
Autochorie
- vlastními silami (např. u netýkavky)
Vhodné i pro žáky ZŠ
Zdroje
- JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia: (teoretická a praktická část). 9. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007, 575 s., [92] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7182-213-4.
- MACHÁČEK, T. et al. Biomach, výpisky z biologie [online]. 2005– [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: www.biomach.cz.
- ROMANOVSKÝ, Alexej. Obecná biologie. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988, 695 s.
- ROSYPAL, Stanislav. Přehled biologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 635 s. ISBN 80-858-2732-8.
- VINTER, Vladimír. Rostliny pod mikroskopem: základy anatomie cévnatých rostlin. 2., dopl. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009, 200 s. ISBN 978-80-244-2223-7.
- Pokud není uvedeno jinak, autorem obrázků je Václav Hubáček a Tomáš Pospíšil