Ohmův zákon
Ohmův zákon vyjadřuje vztah mezi napětím a proudem v obvodu při konstantním (stálém) odporu.
Elektrický proud při konstantním odporu je přímo úměrný (proporcionální) napětí. Při zvětšení napětí se tedy zvětší proud ve stejném poměru.
Při konstantním napětí je proud nepřímo úměrný odporu.
Závislost proudu na napětí při konstantním odporu je lineární (přímková). Strmost grafu odpovídá odporu (vodivosti). Většímu odporu odpovídá menší strmost přímky grafu.
Georg Simon Ohm, německý fyzik, ( 1787 - 1854 ).
Volt-ampérová charakteristika
Ohmův zákon tedy platí pro obvody s lineárním odporem.
Obr. 1: Volt-ampérová charakteristika linéárního odporu
V praxi se vyskytují i nelineární odpory. Nelineární odpory jsou odpory, jejichž hodnota se mění v závislosti na jiných fyzikálních veličinách, např. na teplotě. Například u žárovky – se změnou teploty vlákna se mění i hodnota odporu. Studené vlákno žárovky má mnohem menší odpor než rozžhavené vlákno. U nelineárních odporů není závislost proudu na napětí přímková.
Obr. 2: Volt-ampérová charakteristika žárovky
Zdroje
- BLAHOVEC, A. Elektrotechnika I. 1. vyd. Praha: Informatorium, 1995. ISBN 80-85427-72-9.
- TKOTZ, Klaus et al. Příručka pro elektrotechnika. 2. doplněné vyd. Praha: Europa – Sobotáles, 2006. ISBN 80-86706-13-3.
- VOŽENÍLEK, Ladislav a Miloš ŘEŠÁTKO. Základy elektrotechniky I. 3. vyd. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1990. ISBN 80-03-00435-7.
Obrázky
- Obr. 1: VOŽENÍLEK, Ladislav a Miloš ŘEŠÁTKO. Základy elektrotechniky I. 3. vyd. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1990. ISBN 80-03-00435-7.
- Obr. 2: VOŽENÍLEK, Ladislav a Miloš ŘEŠÁTKO. Základy elektrotechniky I. 3. vyd. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1990. ISBN 80-03-00435-7.
- Obr. 3: Autor neznámý. www.wikipedia.org [online]. [cit.16.11.2014]. Dostupné na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Georg_Simon_Ohm.
Procvič si
1. Jak vypočítáš napětí a proud z Ohmova zákona?
2. Co vyjadřuje Ohmův zákon?
Zajímavost
Obr. 3: Georg Ohm
Georg Simon Ohm
byl německý fyzik.
Narodil se 16.března 1789 v Erlangenu v Bavorsku v protestantské rodině jako jedno ze sedmi dětí. Jeho otec mu osobně poskytl solidní vzdělání v matematice, fyzice, chemii a filozofii. V roce 1805 začal navštěvovat univerzitu v Erlangenu. Místo studování však trávil mnoho času na tanečních zábavách a jinou činností než studiem. To velmi zlobilo jeho otce, neboť se nemohl smířit s tím, že jeho syn nevyužívá možnosti, které se jemu nedostalo. Po 3 semestrech začal vyučovat matematiku ve Švýcarsku. Toto vyučování trvalo šest let. Mezitím se soukromě vzdělával v matematice. Po této přestávce se vrátil do Erlangenu a 25. října 1811 obdržel doktorát. V roce 1817 začal vyučovat matematiku a fyziku na jezuitské škole v Kolíně nad Rýnem. Tam se začal zabývat výzkumem elektřiny. Roku 1827 vydal svoji práci, ve které formuloval zákon, podle něhož je proud procházející obvodem přímo úměrný elektrickému napětí. Tento zákon – dnes nazývaný jeho jménem – formuluje uvedený vztah tak jednoduše, že zprvu nebyl německými vědci brán vážně. Až když jej v roce 1841 vyznamenala Královská společnost v Londýně za výsledky badatelské práce, se jeho věhlas v Německu rychle rozšířil. Avšak nejen elektřina se stala předmětem jeho zájmu. V roce 1843 uvedl základní principy fyziologické akustiky. Před koncem života byl jmenován profesorem fyziky na Mnichovské univerzitě. Zemřel v 65 letech, 7. července 1854.
