Obvodové součástky a jejich vlastnosti

Obvodové součástky a jejich vlastnosti

Požadovanou činnost obvodu zajišťují svými charakteristickými vlastnostmi a vhodným zapojením obvodové součástky, které lze třídit podle různých hledisek:

  • podle počtu pólů, kterými se součástka připojuje do obvodu;

    DVOJPÓLY, VÍCEPÓLY
  • podle počtu dvojic svorek (bran), které slouží k přivádění a odvádění signálu;

    JEDNOBRANY, DVOJBRANY, VÍCEBRANY
  • podle toho, zda energii do obvodu dodávají nebo ji odebírají;

    ZDROJE, SPOTŘEBIČE – SOUČÁSTKY AKTIVNÍ, PASIVNÍ
  • podle vzájemné závislosti obvodových veličin;

    SOUČÁSTKY LINEÁRNÍ, NELINEÁRNÍ
  • podle toho, zda jejich vlastnosti jsou nebo nejsou závislé na kmitočtu (frekvenci) procházejícího proudu.

    SOUČÁSTKY ODPOROVÉ, REAKTANČNÍ, KOMPLEXNÍ

Příklady součástek:

  • REZISTOR – pasivní odporový lineární jednobran (dvojpól) a v obvodu je spotřebičem;

  • TRANZISTOR – aktivní nelineární dvojbran (neobsahuje sice zdroj, ale je schopen zesilovat signál), v obvodu stejnosměrného proudu se chová jako spotřebič a je součástkou odporovou;

  • KONDENZÁTOR – pasivní lineární reaktanční jednobran (dvojpól), v obvodu stejnosměrného proudu se při nabíjení chová jako spotřebič, při vybíjení jako zdroj.

Při hodnocení konkrétní součástky je nutné vždy uvést podmínky, které jsou uvažovány (za kterých se klasifikace provádí).