Provedení cívek
Cívky bez jádra dosahují indukčnosti řádově jednotek mikrohenry, výjimečně milihenry. Používají se ve vysokofrekvenčních nebo v nízkofrekvenčních obvodech, kdy záleží na tom, aby se při změně proudu procházejícího vinutím neměnila indukčnost. Jsou vinuté na izolační kostry nebo při použití vodiče většího průměru mohou být provedeny jako samonosné (bez kostry). Zvláštní skupinu tvoří tzv. plošné cívky (jsou vytvořeny vhodnou technologií přímo na plošném spoji). Jejich indukčnost je do 10 μH a používají se ve vysokofrekvenčních obvodech (např. anténní zesilovače).
Indukčnost cívek s jádrem je až stovky milihenry (vysokofrekvenční cívky) nebo desítky henry (nízkofrekvenční tlumivky). Jádra se vyrábějí z magneticky značně vodivých materiálů s malými ztrátami. Elektrická vodivost jader musí být naopak co nejmenší, aby se co nejvíce omezily ztráty vznikající průchodem vířivých proudů.
Pro vysokofrekvenční cívky se používají jádra šroubová. Jádro je ve tvaru šroubu a jeho šroubováním do prostoru cívky lze měnit v malých mezích indukčnost (větší změny indukčnosti se dosahuje přepínáním cívek) nebo jádra uzavřená, tzv. hrníčková. Jádra mohou být feritová nebo tzv. železová (ne železná). Železové jádro jsou v podstatě železné piliny smíchané s izolační hmotou, kdy se dalším zpracováním vytvoří žádaný tvar jádra. Tyto cívky se mimo jiné mohou požít ve spínaných zdrojích.
Nízkofrekvenční tlumivky mají jádra složená v zásadě z transformátorových plechů různých typů s co nejmenšími ztrátami. Vzhledem k tomu, že většinou tlumivek prochází současně stejnosměrný i střídavý proud, je nutné zajistit, aby magnetické pole vznikající v důsledku procházejícího stejnosměrného proudu (tzv. stejnosměrná předmagnetizace) nemohlo posunout pracovní bod magnetického materiálu jádra až do oblasti jeho nasycení. Toho se dosáhne přerušením magnetického obvodu vzduchovou mezerou. Skládání plechů pro tlumivky se liší od skládání plechů pro transformátor. Tlumivky se používají v klasických výkonových napájecích zdrojích, kde přispívají k vyhlazení výstupního napětí.
Poznámka:
Pokud není nezbytně nutné použití cívky, dává se přednost konstrukcím bez nich.
Zdroje
- KOUTNÝ, Jaroslav a Ivo VLK. Elektronika I učebnice. VYTVOŘENO V RÁMCI PROJEKTU: DIGITÁLNÍ ŠKOLA: ICT VE VÝUCE TECHNICKÝCH PŘEDMĚTŮ, REG. Č. CZ.1.07/1.1.04/01.0137, Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická, Olomouc 2009