Elektronky

Cíle kapitoly: Objasnit činnost elektronky, představit některé typy elektronek.

Klíčová slova: katoda, anoda, elektronka dioda, elektronka trioda, tetroda, pentoda, směšovací elektronky.

Elektronky jsou elektronické součástky (vzduchotěsné skleněné válcové baňky), ve kterých se vedení elektrického proudu uskutečňuje ve vakuu prostřednictvím elektronů mezi nejméně dvěma elektrodami (vodivé destičky umístěné v určité vzdálenosti od sebe). Mezi nimi mohou být umístěny další elektrody – tzv. mřížky.

Principem elektronky je tepelná emise elektronů. Z rozžhavené elektrody – katody se záporným potenciálem vystupují (jsou emitovány) z povrchu elektrony. Umístíme-li tuto elektrody do vakua, bude emise výraznější, a pokud zde bude další elektroda s kladným potenciálem – anoda, budou k ní elektrony přitahovány. Vznikne tak základní elektronka – dioda.

Poznámka: KATODA je elektroda, k níž je připojen záporný pól napětí. Tvoří základ elektronky. Činnost elektronky je založena na emisi elektronů z rozžhavené katody.

Typy emisí:

• tepelná - zahřátím některých látek na určitou dobu získají volné elektrony takovou kinetickou energii, že opustí svou původní hmotu;

• sekundární - letící elektrony předají svou energii hmotě, na kterou narazí. Tato odevzdaná energie způsobí následnou emisi nových elektronů.

Prostor v okolí katody je nabitý záporně, hovoříme o prostorovém náboji.

Na provozní teplotu je katoda vyhřívána žhavícím vláknem, kterým protéká žhavicí proud.

Katody jsou vyráběny z čistého wolframu či za použití dalších kovů (např. thoriovaný wolfram).

ANODA je elektroda, ke které je připojen kladný pól zdroje napětí. Její úkolem je přitahovat elektrony vysílané katodou.

Dílčí lekce

Zdroje

• KOUTNÝ, Jaroslav a Ivo VLK. Elektronika I učebnice.  VYTVOŘENO V RÁMCI PROJEKTU: DIGITÁLNÍ ŠKOLA: ICT VE VÝUCE TECHNICKÝCH PŘEDMĚTŮ, REG. Č. CZ.1.07/1.1.04/01.0137, Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická, Olomouc 2009