Nahosemenné rostliny

• vznik v prvohorách – přelom devonu a karbonu

• převaha sporofytu nad gametofytem, gametofyt (klíčící pylová láčka, primární endosperm) není schopen samostatné existence

• nedokonalá ochrana vajíček

• ve vodivých pletivech jako součást xylému pouze cévice

rozmnožování

Nahosemenné rostliny vytvářejí většinou samčí šištice (nesou tyčinky) a samičí šištice (nesou nahá vajíčka krytá šupinami).

• Samčí šištice

  • šištice tyčinek

  • tyčinka – 2 prašná pouzdra – výtrusnice

  • meiotickým dělením mateřských buněk vznikají pylová zrna (samčí mikrospory)

  • pylové zrno

    • z několika buněk proklových
    • z jedné velké vyživovací (vegetativní)
    • z jedné menší buňky rozmnožovací (generativní)
    • je chráněno blánou exinou
    • 2 vzdušné vaky, lépe létá vzduchem

• Samičí šištice

  • šištice podpůrných a semenných šupin

  • každá semenná šupina nese 2 vajíčka

  • vajíčko

    • obal (integument)
    • v obalu otvor klový
    • uvnitř obalu mnohobuněčné diploidní pletivo (nucellus)
  • Zrání vajíčka
    • 1 buňka nucellu se zvětší a meiozou se rozdělí na 4 haploidní buňky (makrospory)
    • 3 ze 4 buněk zanikají a poslední buňka se přemění v zárodečný vak (samičí gametofyt)
    • jádro zárodečného vaku se několikrát dělí a na straně k otvoru klovému vznikne 3–6 zárodečníků (každý obsahuje jednu vaječnou buňku)

• Opylení a oplození

  • opylení větrem

  • pylové zrno dopadne na polinační kapku vylučovanou vajíčky

  • kapka vysychá – pyl se dostává na povrch nucellu, kde vyklíčí v pylovou láčku

  • láčka prorůstá nucellem a dostává se k zárodečníkům

  • v pylové láčce se generativní buňka rozdělí na dvě nepohyblivé spermatické buňky (menší zaniká), větší buňka se spojí s vaječnou buňkou uvnitř zárodečníku (vzniká zygota 2n) – jednoduché oplození

  • zygota se přemění na zárodek (embryo) s větším počtem děloh

  • poté se vajíčko přemění v semeno (často křídlaté)

  • samičí šištice se zvětší a zdřevnatí a vytváří se semenná samičí šiška

• 2 vývojové linie nahosemenných

  • cykasy

  • jehličnany

Systém nahosemenných rostlin

• cykasy (Cycadophyta)

• jehličnany (Coniferophytina)

  • jinany  (Ginkgophyta)

  • Pinophyta

    • borovicovité (Pinaceae)
    • blahočetovité (Araucariaceae)
    • tisovité (Taxaceae)
    • cypřišovité (Cupressaceae)

Cykasy (Cycadophyta)

• největší rozkvět v druhohorách

• dřeviny s nevětveným kmenem

• zpeřené listy na vrcholu kmene

• šištice odděleného pohlaví – samčí a samičí

• výskyt – tropy, subtropy

Jinany (Ginkgophyta)

• jediný zástupce – jinan dvoulaločný (Gingo biloba)

• dvoudomý strom

• vajíčko se po oplození vyvíjí v kulaté semeno podobné peckovici

• na zimu shazuje listy

Borovicovité (Pinaceae)

• listy – jehlice srostlé po 2, 3 a 5

• nejstarší fosilie z jury

zástupci

• smrk ztepilý (Picea abies)

  • původní dřevina v ČR

  • monokulturní výsadba mimo přirozený areál (hornatiny)

  • mělký kořenový systém – náchylný na polomy

  • šiška převislá

  • jednodomý

  • napadán škůdci – lýkožrout smrkový

  • měkké světlé dřevo – velký hospodářský význam

• smrk pichlavý (Picea pungens)

  • introdukovaný (původně z USA)

  • silná vrstva kutikuly na epidermis (pokožce) jehlic

• jedle bělokorá (Abies alba)

  • původní dřevina v ČR

  • na spodní straně jehlice voskové pruhy

  • šiška vzpřímená, rozpadavá

  • citlivá na kvalitu prostředí, úbytek v Evropě

• modřín opadavý (Larix decidua)

  • původní v ČR

  • nápadné brachyblasty

  • hluboce kořenující, okraje lesů jako ochrana před polomy

  • odolný vůči znečištění

  • kvalitní světlé dřevo

• borovice lesní (Pinus sylvestris)

  • původní v ČR

  • jehlice vyrůstají ve svazečcích po dvou

  • snese extrémní životní podmínky – skály, písčiny

  • hodně pryskyřice, měkké žloutnoucí dřevo

• borovice kleč (Pinus mugo)

  • kosodřevina

  • jehlice vyrůstají ve svazečcích po dvou

  • ve vyšších nadmořských výškách (nad 1 000 m n. m.)

  • odolná vůči znečištění

  • v Jeseníkách není původní

• borovice černá (Pinus nigra)

  • nepůvodní v ČR – Středomoří

  • dlouhé jehlice ve svazečcích po dvou

  • okrasná, parky

• borovice vejmutovka (Pinus strobus)

  • původní v Severní Americe

  • v ČR invazní druh

  • jemné jehlice ve svazečku po pěti

  • delší zakřivené šištice

  • citlivá na kvalitu prostředí

Cypřišovité (Cupressaceae)

• šupinovité nebo jehlicovité listy

• největší stromy světa

• obsahují toxiny

zástupci

• sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteus)

  • původní USA, Kalifornie

  • výška až 80 m, obvod kmene přes 30 m

  • štítky šišek mají tvar kosočtverce

  • stáří až 4 000 let

• sekvoj vždyzelená (Sequoia sempervirens)

  • výška až 120 m

  • výskyt USA, Kalifornie, Oregon

• tisovec dvouřadý (Taxodium distichum)

  • opadavý

  • vytváří dýchací kořeny, bažiny

• zerav západní (Thuja occidentalis)

  • v ČR nepůvodní

  • odolný, mírně jedovatý

  • pěstován jako okrasný, živé ploty

• jalovec obecný (Juniperus communis)

  • semenné bobule (nejedovaté)

  • přezimuje na něm houbová choroba rez hrušní

  • koření – vůně jehličí

Tisovité (Taxaceae)

• absence pryskyřičných kanálků

• tis červený (Taxus baccata)

  • dvoudomý

  • semeno v červeném míšku (rozšiřují ptáci)

  • alkaloid taxin obsažen ve všech částech rostliny až na červenou dužninu míšku

  • zdroj léků proti nádorovým onemocněním (chemoterapie)

Zdroje

• JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia: (teoretická a praktická část). 9. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007, 575 s., [92] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7182-213-4.
• MACHÁČEK, T. et al. Biomach, výpisky z biologie [online]. 2005– [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: www.biomach.cz.
• ROSYPAL, Stanislav. Přehled biologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 635 s. ISBN 80-858-2732-8.
• Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nahosemenn%C3%A9
• Pokud není uvedeno jinak, autorem obrázků je Václav Hubáček a Tomáš Pospíšil

Přílohy

Testy