PRINCIP ANALOGOVÝCH MP
Měřicí přístroj obsahuje elektromechanickou měřící soustavu, která se skládá z pevné a pohyblivé části, a která převádí měřenou elektrickou veličinu (např. napětí, proud,…) na mechanický pohyb ukazatele (např. ručka). Výchylka ručky je pak úměrná velikosti připojené veličiny. Velikost výchylky se odečítá z podložené stupnice.
Pokud je takový MP doplněn elektronickými obvody (např. zesilovačem) a napájen ze zdroje (např. baterie nebo síťového zdroje), zlepší se jeho vlastnosti a nazýváme jej ELEKTRONICKÝM MP.
Základní znaky na číselníku MP (pouze analogového)
Jednotka měřené veličiny (V, A, Ω ..)
Měřicí poloha ( - , ⊥ )
Třída přesnosti a druh proudu (1; 2,5; …; ~; =)
Měřicí soustava
Zkušební napětí - stejnosměrné napětí mezi pevnou a pohyblivou částí MP
Výrobce a výrobní číslo
Speciální údaje (vnitřní odpor)
Mechanická nula MP (nulovacím zařízením je nutno před vlastním měřením nastavit ručku přesně nad číslicí 0 stupnice, jinak vzniká systematická chyba měření)
Stupnice: bývá často podložena zrcátkem, aby nedošlo k chybě odečtu, díváme-li se na ručku proti stupnici šikmo.
STEJNOSMĚRNÉ ANALOGOVÉ VOLTMETRY
-
soustava vždy magnetoelektrická
-
zapojení do měřicího obvodu – paralelně
-
regulují na polaritu měřeného napětí, proto připojit napětí mezi správné svorky (jedna svorka bývá označena +), pokud je připojen na nesprávné svorky, vychýlí se ručka na opačnou stranu stupnice
Výpočet měřeného napětí UM z dané výchylky α a nastaveného měřícího rozsahu MR při plné výchylce αMAX:
UM = MR·α /αMAX
-
změna měřicího rozsahu se provádí předřadnými rezistory
-
spotřeba voltmetru má být co nejmenší, voltmetr však vždy odebírá z měřeného obvodu část energie pro vychýlení ručky, vlastní spotřeba voltmetru se nejčastěji vyjadřuje nepřímo vstupním odporem RV (má být co největší) => čím je vstupní odpor větší, tím je vlastní spotřeba voltmetru menší (ideálně nulová); vyjadřuje se obvykle v Ω/V (bývá od 1 kΩ/V). Celkový odpor voltmetru RV na zařazeném rozsahu MP se vypočítá:
RV = MR (Ω/V)
Velikost vstupního odporu je důležitá při měření úbytků napětí na rezistorech větších hodnot, kdy se můžeme dopustit značné chyby.
STŘÍDAVÉ ANALOGOVÉ VOLTMETRY
-
soustava nejčastěji magnetoelektrická s usměrňovačem
-
nereagují na polaritu - výchylka je vždy na straně stupnice
-
spotřeba bývá větší, než u stejnosměrných voltmetrů měřená střádavá hodnota MP reaguje na střední hodnotu (UAVG), ale je cejchován v efektivním (URMS); přepočet platí pouze pro harmonický průběh napětí, který je v elektrotechnické praxi nejčastější; pro jiný průběh napětí měří chybně.
-
kmitočtový rozsah voltmetrů bývá od desítek Hz (např. 15 Hz) až do desítek kHz (např. 50 kHz); údaj je možno získat z manuálu nebo kontrolním měřením.
STEJNOSMĚRNÉ ANALOGOVÉ AMPÉRMETRY
-
soustava elektromagnetická
-
zapojení do měřeného obvodu sériově
-
vlastní spotřeba je dána odporem ampérmetru RA, jehož velikost má být co nejmenší (ideálně nulový); spotřeba však bývá většinou vyjadřována úbytkem napětí na plné výchylce ampérmetru UA
Pamatovat! UA bývá řádově desetiny voltu (např.: 0,1 až 0,8 V)
- změna měřícího rozsahu se provádí bočníky
STŘÍDAVÉ ANALOGOVÉ AMPÉRMETRY
-
soustava stejná jako u střídavých voltmetrů
-
spotřeba podobná, jako u stejnosměrných ampérmetrů
-
měřená střídavá hodnota - stejná, jako u střídavých voltmetrů
UNIVERZÁLNÍ ANALOGOVÉ MP (ANALOGOVÉ MULTIMETRY)
-
umožňují měřit více elektrických veličin na mnoha rozsazích (=U, ~U, =I, ~I, R…)
-
soustava vždy magnetoelektrická (=U, =I) s možností připojit usměrňovač (~U, ~I).
STŘÍDAVÉ ELEKTRONICKÉ VOLTMETRY S DECIBELOVOU STUPNICÍ
-
MP magnetoeletrické soustavy + usměrňovač + zesilovač, napájený z vnitřního síťového zdroje; měřené napětí se připojuje pomocí kabelu se zakončením konektorem BNC
-
Měřené napětí: Vždy efektivní hodnota, a to pouze pro harmonický průběh (sinus)
-
Kmitočtový rozsah: bývá 10 Hz až 1 MHz (někdy je rozsah vyšší až do 15 MHz ), neměří ss napětí
-
Vstupní impedance: bývá vyjadřována složkou reálnou a imaginární = kapacitou
ZVST = RVST = 1 MΩ
( CVST= celková paralelní kapacita mezi vstupními svorkami voltmetru)
-
Přesnost: bývá jednotky procent na plné výchylce (podle rozsahu a frekvence)
-
Měřící rozsahy: 1 mV – 3 mV – 10 mV – 30 mV – 0,1 V – 0,3 mV .. až do 300 V
-
Stupnice: je vyznačena v hodnotách
-
napětí [V - volt]
-
úrovně napětí [dB - decibel]
-
Napěťové a decibelové měřící rozsahy voltmetru
Každý střídavý voltmetr s decibelovou stupnice má vždy měřící rozsahy v poměru 1:3 tzn., že má dvě napěťové stupnice:
Napěťová stupnice:
-
do 100 dílků
-
do 30 dílků
Decibelová stupnice:
- je vždy jen jedna od asi –15 dB až do +2 dB
Z této stupnice se odečítá přímo (bez přepočtu), a to pouze na rozsahu 1 V! Na ostatních rozsazích je nutno skutečnou úroveň napětí v dB přepočítat.
Zdroje
- KYSELÝ, Libor. Elektrotechnická měření. Interní skriptum, VOŠ a SPŠE Olomouc. 2013
Obrázky
- Obr. 1 - Obr. 4: Archiv autora
Doplňující učivo
Druhy elektromechanických soustav
Obr. 1: Druhy elektromechanických soustav
Příklad
Příklad
Doplňující učivo
Decibelová stupnice
Napěťový přenos: Au [-]
V elektrotechnické praxi je někdy důležité zjišťovat, je-li napětí v jedné části měřeného obvodu (např. zesilovače nebo děliče napětí) větší – stejné – nebo menší než v jiné části.
Obr. 2: Dvojbran
Poměrem dvou napětí se vyjadřuje tzv. napěťový přenos:
Napěťový přenos v decibelech aU [dB]
Častěji se vztah mezi dvěma napětími vyjadřuje v logaritmických jednotkách, tzv. decibelech :
Úroveň napětí LU [dB]
Chceme-li měřit napěťový přenos nějakého dvojhranu v decibelech, musíme změřit obě napětí (U1, U2), dosadit do vztahu a přenos vypočítat. Aby bylo možno voltmetrem měřit přenos v decibelech přímo – je voltmetr opatřen také decibelovou stupnicí v jednotkách dBm, na které odečítáme tzv. úroveň měřeného napětí:
Obr. 3: Ukázka možné decibelové stupnice
Praktická ukázka
Obr. 4: Analogový multitmetr