Morfologie, anatomie a fyziologie živočichů
Termín fyziologie byl poprvé použit před více než 400 lety pro označení nauky o projevech živé přírody. Název pochází z řeckých výrazů physis (příroda) a logos (slovo, nauka). V současné době je fyziologie chápána jako věda o základních funkcích živého organismu.
Zkoumáním biologických struktur se zabývá morfologie, tím jak fungují fyziologie. Oddělit tyto dvě biologické disciplíny je téměř nemožné - funkce jsou vždy vázány na nějakou strukturu a naopak popis struktury nebo tvaru by byl o mnoho ochuzen bez znalosti funkce.
Základním stavebním kamenem veškerých organismů na Zemi jsou buňky. Přestože stavbou buňky a funkcemi jejich organel se zabývá buněčná a molekulární biologie, jejich základní znalost je nezbytná pro pochopení řady fyziologických procesů probíhajících na úrovních tkání, orgánů i celého organizmu.
Živá buňka se svým okolím musí komunikovat, přijímat z něj potravu, vracet do něj odpadní látky, vyměňovat teplo, dýchací plyny a také informace. Na živý organismus lze tak pohlížet jako na otevřený systém s rovnovážným, ustáleným vnitřním prostředím - homeostázou.
Existuje vůbec fyziologický rozdíl mezi živočichem a rostlinou? Je ostrá hranice mezi říší živočišnou a rostlinnou?
Porovnání rostlinného a živočišného organismu
Tab. 1: Na úrovni buňky
| Ukazatel | Živočišná | Rostlinná |
| Povrch | cytoplazmatická membrána | buněčná stěna + cytoplazmatická membrána |
| Plastidy | NE | ANO |
| Vakuoly | NE (trávicí, stažitelná) | ANO |
| Lysozómy | ANO | NE (zpravidla) |
| Zásobní látka | glykogen | škrob |
| Způsob výživy | heterotrofní | autotrofní |
Tab. č. 2: Na úrovni mnohobuněčného organismu
| Ukazatel | Živočišný | Rostlinný |
| Vyhledávání potravy | aktivní pohyb | pasivní, na jednom místě |
| Tvar těla | adaptace k aktivnímu příjmu potravy | adaptace k příjmu světla |
| Tvarově a funkčně stejné buňky | tkáně | pletiva |
| Syntéza organických látek | ztráta schopnosti syntézy některých látek (vitamíny, některé AMK) | schopnost syntézy všech látek |
| Metabolické procesy | hlavně extracelulární | hlavně intracelulární |
| Převládající biochemické děje | katabolické | anabolické |
| Postavení v potravním řetězci | sekundární producenti, konzumenti, rozkladači | primární producenti |
Zdroje
- KUBIŠTA, Václav. Fyziologie živočichů. 2. vyd. Praha: SPN, 1977, 144 s.
Obrázky
- Obr. 1: Maňas, Michal. Animal cell structure cs.svg [online]. [cit. 2014-11-20]. Dostupný na www: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Animal_cell_structure_cs.svg
Opakování
Na úvod této kapitoly si zopakujte stavbu buňky, kterou byste již měli z předchozího studia dobře znát.
Obrázek
Obr. 1: Živočišná buňka
Úkol
Uveď, čím se liší živočišná buňka od buňky rostlinné.
Vhodné i pro základní školy.
Doplňující učivo
Katabolismus - jde o rozkladné procesy, při kterých ze složitých látek vznikají látky jednoduché (katabolity). Energie se při těchto dějích uvolňuje (např. buněčné dýchání).
Anabolismus - jsou děje, při kterých z látek jednodušších vznikají látky složitější (u živočichů především bílkoviny). Energie se zpravidla spotřebovává. Anabolismus probíhá v rostoucích buňkách.
AMK - aminokyseliny. Jsou základní stavební jednotkou všech bílkovin (proteinů). Obsahují aminovou (-NH2) a karboxylovou skupinu (-COOH).
