Tělní tekutiny a oběhové soustavy  

Tělní tekutiny vytvářejí životní prostředí buněk mnohobuněčných organismů.

Funkce tělních tekutin:

• přenos metabolitů – látky, vstřebané z trávicí soustavy,
• rozvádějí kyslík, hormony, vitamíny a ochranné látky,
• odvádějí nepotřebné a škodlivé látky,
• obranyschopnost (imunita),
• účastní se na řízení tělesné teploty.

Dělení tělních tekutin:

• Mimobuněčná (extracelulární) – z extracelulární tekutiny přecházejí do buněk živiny a kyslík, do extracelulární tekutiny přecházejí odpadní látky.
  • Mezibuněčná (intersticiální) tekutina - tkáňový mok – vyplňuje mezibuněčné prostory a zajišťuje látkovou výměnu.
  • Intravaskulární tekutina
    • Krev - proudí v uzavřeném cévním systému, který vytvářejí tepny (artérie), žíly (vény) a vlásečnice (kapiláry). Krev obratlovců obsahuje krevní buňky.
    • Lymfa (míza) - proudí v mízních cévách přes mízní uzliny – fagocytóza patogenních mikrobů.
    • Hemolymfa -  je tekutina, která koluje v otevřené soustavě bezobratlých živočichů.   
• Nitrobuněčná (intracelulární) – uvnitř buněk.

Oběhové soustavy:

• Otevřená cévní soustava - na periferii se z cév hemolymfa vylévá do tkání, odkud se zase sbírá. V těle koluje pouze krvomíza. Vyskytuje se u měkkýšů a členovců.
  • Měkkýši - srdce s jednou komorou a jednou nebo více předsíněmi. Cévy vycházející ze srdce jsou na konci otevřené a krev se z nich volně vylévá do prostorů mezi orgány. Odkysličená krev je vedena do žaber (nebo plic) a vrací se do srdce.
  • Členovci - srdce je trubicovité s různým počtem párů ostií. 

 

• Uzavřená cévní soustava - krev cirkuluje v uzavřené síti cév. Krev obratlovců se skládá z krevních elementů a z krevní plazmy. 
  • Kroužkovci - centrem je silná pulsující hřbetní céva spojená postranními spojkami s břišní cévou. Postranní spojky se větví ve vlásečnice v orgánech (žábrech) a odtud je krev sbírána do břišní cévy.
  • Obratlovci:
    • Kruhoústí, paryby a ryby – mají venózní srdce složené z jedné síně a jedné komory. Odkysličená krev se ze srdce dostane do břišní aorty a odtud do párových žaberních tepen, kde se okysličí. Krevní oběh je jednoduchý: srdce – žábry – tělo – srdce.
    • Obojživelníci - srdce s jednou komorou a dvěma síněmi. V komoře dochází k mísení okysličené a odkysličené krve. 
    • Plazi - srdce ze dvou síní a jedné částečně rozdělené komory, ve které se částečně mísí okysličená a odkysličená krev. 
    • Ptáci a savci – srdce čtyřdílné = 2 síně a 2 komory. Malý a velký krevní oběh je zcela oddělen. Malý (plícní) oběh: srdce – plíce – srdce. Velký krevní oběh: srdce – tělo – srdce.

Typy srdcí 

• arteriální - okysličená tekutina (bezobratlí),
• venózní - odkysličená krev (ryby), 
• arteriovenózní - částečné míchání odkysličené s okysličenou (obojživelníci, plazi),
• čtyřdílné - oddělení okysličené a odkysličené krve.   

 

Zdroje

• PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.

• SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miloslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 208 s. ISBN 80-7168-909-2.

• ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.

Obrázky

• Obr. 1:  Lennert B. Oběhová soustava obojživelníků [online]. [cit. 17.11.2014]. Dostupný na www: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Blutkreislauf_Amphibien.svg
• Obr. 2:  Lennert B. Oběhová soustava ryb [online]. [cit. 17.11.2014]. Dostupný na www: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Plastids_types_cs.svg?uselang=cs
• Obr. 3:  Lennert B. Oběhová soustava plazů [online]. [cit. 17.11.2014]. Dostupný na www: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Blutkreislauf_Reptilien.svg
• Pokud není uvedeno jinak, autorem obrázků je Ing. Koňarik Jaroslav.