Vylučovací soustavy a orgány, vylučování 

V širším slova smyslu se vylučováním rozumí odstraňování jakýchkoli látek z těla různými cestami (trávicí soustavou, potními žlázami, dýchací soustavou,…). Při výměně látkové vznikají odpadní produkty, které jsou z těla odváděny vylučovacím ústrojím. Ve vylučovacích orgánech se nepotřebné látky oddělují z tělních tekutin a odvádějí se z těla ven. Tím regulují i poměr vody a solí v živém těle a udržují správný osmotický tlak v tkáních (živočišné buňky nemají buněčnou stěnu, která by udržovala stálý tvar v prostředí o vyšším nebo nižším osmotickém tlaku).

Řízení osmoregulačního tlaku

• Mořské ryby žijí v prostředí vůči tělu hypertonickém - voda má tendenci z těla unikat, naopak soli ve značném množství do těla pronikat. Proto mořské ryby, na rozdíl od sladkovodních, přijímají aktivně vodu pitím. Nadbytečné ionty solí jsou z těla vylučovány žábrami a vysoce koncentrovanou močí.

 

Obr. 1: Řízení osmoregulačního tlaku ve slaných vodách

• Sladkovodní ryby žijí v prostředí vůči tělním tekutinám hypotonickém - voda má tendenci osmoticky pronikat do těla a soli naopak difůzí z těla ven. Žaberní epitel přijímá ionty z prostředí. Přebytečná voda je ledvinami odstraňována prostřednictvím velkého množství zředěné moči.

 

Obr. 2: Řízení osmoregulačního tlaku ve sladkých vodách

Vylučovací orgány živočichů a prvoků

• Celým povrchem těla – někteří prvoci, houby, žahavci (nemají vylučovací orgány).
• Pulsující vakuola – u sladkovodních prvoků. Přebytečná voda s rozpuštěnými zplodinami se z ní v pravidelných časových intervalech vyprazdňuje do vnějšího prostředí.
• Protonefridie – ploštěnci, hlísti. Jsou tvořeny plaménkovými buňkami a vývodnými kanálky. Z plaménkové buňky vyčnívá do nitra kanálku svazek bičíků. Kmitáním bičíků jsou odpadní látky odváděny z těla ven.

Obr. 3: Schéma protonefridie

• Metanefridie – kroužkovci, měkkýši, korýši. Jsou tvořeny obrvenými nálevkami a vývodnými kanálky. Působením tohoto epitelu proudí tekutina přes kanálek na povrch těla.

 

Obr. 4: Schéma metanefridie

• Malpighiovy trubice – hmyz, pavouci. Jde o trubičkovité vychlípeniny trávicí trubice.
• Prvoledviny – ryby a obojživelníci.
• Pravé ledviny – plazi, ptáci, savci. Základní funkční jednotkou ledvin je nefron. Jeho proximální část je tvořena Malpighiho tělískem, které se skládá ze dvou částí -  z Bowmanova váčku a z klubíčka krevních kapilár (glomerulus). Malpighiho (ledvinové) tělísko se nachází v kůře ledvin. V tomto tělísku dochází k filtraci krve a vzniku primární moči, která je v dalších částech nefronu upravována (např. zpětnou resorpcí solí, vody, živin atd. nebo naopak vstupem amoniaku do moči). Z nefronu ústí moč do sběracího kanálku a následně do ledvinové pánvičky. Z ledvinové pánvičky odchází moč močovodem do kloaky (plazi, ptáci) nebo do močového měchýře (savci) a močovou trubicí z těla ven.

Funkce ledvin

• odstraňování látek, 

• regulace hospodaření s vodou, solemi,

• udržování pH organismu,

• produkce hormonů (např. erytropoetin - reguluje množství červených krvinek). 

Nadledviny a jejich funkce

• jsou párové endokrinní žlázy, které leží na horní straně ledvin
• produkce hormonů
  • kůra nadledvin - glukokortikoidy a mineralokortikoidy
  • dřeň nadledvin - adrenalin, noradrenalin

Zdroje

• PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.

• SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miloslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 208 s. ISBN 80-7168-909-2.

• ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.

Obrázky

• Obr. 5: HonzaXJ. Trepka velká - stažitelná (pulsující) vakuola [online]. [cit. 17.11.2014]. Dostupný na www: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Trapka_velka_Paramecium_caudatum.jpg        
• Pokud není uvedeno jinak, autorem obrázků je Ing. Koňarik Jaroslav.