1. Úvod
  2. Elektrotechnika
  3. Automatizace
  4. Inteligentní budovy
  5. Seznámení s inteligentním domem
  6. Úspory energií

Úspory energií

Úspory energií

Dalším cílem inteligentního domu je nejen snížení spotřeby energií, a tím snížení nákladů na bydlení, ale potažmo i ochrana životního prostředí. Dnes se stále ještě energie získává spalováním fosilních paliv a snížením spotřeby přispíváme ke zlepšení životního prostředí. Díky elektronické regulaci topení a osvětlení můžeme uspořit až jednu třetinu nákladů. Požadované režimy tepla a osvětlení lze nastavit pro každý den a každou místnost zvlášť. Po odchodu obyvatel se automaticky sníží teplota a vypnou světla.


Déle než na jednu hodinu svícení se vyplatí svítidla s úspornou zářivkou nebo LED svítidla, které mají nižší spotřebu a mnohonásobně delší životnost než úsporné zářivky. Energetický náročné spotřebiče domácnosti jsou v činnosti v čase, kdy je cena elektrické energie nižší.

Odpojování zásuvkových okruhů je důležitou funkcí nejen pro úsporu energií (Schema), ale i pro bezpečnost inteligentního domu. Úrazům elektrickým proudem předejde systém tím, že bezpečně odpojí všechny zásuvky v dětském pokoji, když jdou děti spát. Po odjezdu na dovolenou nemusíte přemýšlet, jestli jste vypnuli sporák či žehličku.

Neméně důležitým faktorem úspory energií je nejen způsob získávání tepla (tepelné čerpadlo, solární kolektor), ale i stavební řešení domu (tzv. nízkoenergetické nebo pasivní domy). Sebedokonalejší řízení a regulace nebude pro úsporu energií tak významná, pokud bude mít dům velký činitel úniku tepla. Pro určení celkové tepelné charakteristiky a spotřeby energie na vytápění vznikl nový způsob posuzování, který má původ ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES o energetické náročnosti budov. Metoda výpočtu a hodnocení energetické náročnosti je do českých předpisů převzata novelizovanou vyhláškou MPO č. 291/2001 Sb., která se odkazuje, mj. na výpočtové nástroje v normách (z našich zejména v revidované ČSN 73 0450, harmonizovaných ČSN EN či ČSN EN ISO, z připravovaných pEN a pEN WI na podporu směrnice EPBD budou převzaty potřebné dokumenty jako pČSN).

Stupeň energetické náročnosti

Jde o veličinu, která je uvedena v energetickém štítku, někdy pod zkratkou SEN. Dojde se k ní takto:

Tab. 1: Stupeň energetické náročnosti

 

  • Nejprve se podle vyhlášky vypočítá celková potřeba energie posuzované budovy při započítání konkrétního řešení stavebních konstrukcí, orientace budovy, způsobu jejího zásobování energiemi na vytápění a chlazení (včetně větrání a klimatizace), osvětlení a ohřev teplé vody při standardizovaném užívání budovy.

  • Souběžně se provede stejnou výpočtovou metodou stejný výpočet pro referenční budovu, tj. modelovou budovu se stejnou geometrií jako má budova posuzovaná, za stejných klimatických podmínek a stejného standardizovaného užívání, avšak pro jednoznačnou (referenční) orientaci budovy a pro její určené (referenční) zásobování energií. Při výpočtu se přitom uvažují (platnými normami) požadované vlastnosti obálky budovy a požadované vlastnosti technického zařízení budovy na vytápění, větrání, chlazení, popř. klimatizaci, osvětlení a ohřev teplé vody. Získá se tak tzv. požadovaná energetická náročnost budovy.

Hodnocení energetické náročnosti (SEN) budovy je pak podíl hodnoty energetické náročnosti budovy podle bodu A ku hodnotě energetické náročnosti referenční budovy podle bodu B a vyjadřuje se v procentech. Hodnocení se tedy neprovádí přímým porovnáním se změřenou energetickou spotřebu domu (která ve skutečnosti velmi závisí na proměnném chování jeho obyvatel a proměnlivém počasí). Hodnocená budova musí být navržena a provedena či změněna tak, aby její energetická náročnost nebyla vyšší než požadovaná. Podrobný postup stanoví novelizovaná vyhláška MPO č. 291/2001 Sb.

Tab. 2: Tabulka pro hodnocení energetické náročnosti

Tab. 3: Tabulka vyhodnocení stupně energetické náročnosti

 

 

 

 

Zdroje

 

Tabulky

 

Metodika práce se systémem ELUC
Nastavení Cookies