Acidobazické indikátory
Obsah

Acidobazické indikátory

V laboratoři se často používají pro určení kyselin a zásad látky, které při různých hodnotách pH mění svoje zbarvení = acidobazické indikátory.

V praxi se používají při acidobazické titraci. Využívá se té vlastnosti, že jejich disociovaná a nedisociovaná forma mají rozdílné zbarvení. Při titraci různých látek se používají různé indikátory. Například methyloranž a methylčerveň jsou vhodné pro titraci slabých zásad, fenolftalein pro titraci slabých kyselin.

Příklady:

  • fenolftalein

Tab. 1: Změna zbarvení fenolftaleinu

         

  • bromthymolová modř

Tab. 2: Změna zbarvení bromthymolové modři

        

  • methylová oranž

Tab. 3: Změna zbarvení methylové oranži

         

 

Jednoduchý indikátor se dá připravit extrakcí barviv z květů rostlin nebo listů červeného zelí. Ty obsahují barviva = antokyany.

Tab. 4: Přehled nejčastěji používaných acidobazických indikátorů

Zdroje

Obrázky

  • Obr. 3: Petrb.creativecommons. [online]. [cit.5.12.2014]. Dostupný na WWW:

          ​http://www.wikiskripta.eu/index.php/Soubor:Ekvivalence.PNG

  • Obr. 4: Icewalker.creativecommons. [online]. [cit.5.12.2014]. Dostupný na WWW:

          ​http://www.wikiskripta.eu/index.php/Soubor:Titra%C4%8Dn%C3%AD_k%C5%99ivky.png

Pokud není uvedeno jinak, autorem obrázků je Mgr. Marie Jankovská.

Přílohy

  • Kyseliny_a_zasady__kolem_nas

Rozšiřující pojmy

Antokyany jsou ve vodě rozpustné pigmenty, obsažené ve vakuolách některých rostlinných buněk.

Jejich barva se mění v závislosti na pH. Kyselé roztoky antokyanů bývají červené, neutrální fialové a zásadité modré, zelené až žluté.

          

Obr. 1: Změna zbarvení výluhu z listů červeného zelí

          

Obr. 2: Změna zbarvení květů pelargonie po namočení do roztoku amoniaku

Laboratorní cvičení

Kyseliny_a_zasady_ kolem_nas - viz. přílohy

Doplňující učivo

Funkční oblast indikátoru

= barevný přechod, tj. oblast, v níž nastává pozorovatelná změna. Při titraci volíme indikátor tak, aby jeho funkční oblast odpovídala pH okolí bodu ekvivalence na titrační křivce.

Bod ekvivalence

= konec titrace – stav, kdy látkové množství titračního činidla (jeho látková koncentrace vynásobená spotřebovaným objemem při titraci) je ekvivalentní látkovému množství stanovované látky.

Obr. 3: Křivka bodu ekvivalence

Titrační křivka

= grafické znázornění závislosti změn pH na množství přidávaného titračního činidla. 

Obr. 4: Titrační křivky