Deriváty kyseliny uhličité
Lze ji považovat vedle kyseliny mravenčí za nejjednodušší organickou kyselinu, je však nestálá, náhradou – OH se odvozují stabilnější deriváty.
Fosgen, dichlorid kyseliny uhličité (karbonylchlorid) COCl2
Poprvé byl připraven reakcí oxidu uhelnatého s chlorem, za využití slunečního záření. Jeho název vznikl z řekého phos (světlo) a genes (vznikat). Vyrábí se reakcí oxidu uhelnatého a chlóru (za přít. aktivního uhlíku):
CO + Cl2 → COCl2
Jedná se o prudce jedovatý plyn, po chemické stránce je velmi reaktivní. Zapáchá po hnijícím senu. Užívá se v organické syntéze, k výrobě barviv, léčiv, polyurethanů (PUR). Za 1. světové války byl zneužit jako bojový plyn.
Amid kyseliny uhličité = kys. karbamová NH2-COOH
Je nestálá kyselina, karbamáty se využívají jako pesticidy.
Močovina, diamid kyseliny uhličité NH2CONH2
Bezbarvá krystalická látka rozpustná ve vodě, v přírodě je produktem metabolismu dusíkatých látek, odchází z těla rozpuštěná v moči.
Vyrábí se z amoniaku a oxidu uhelnatého za zvýšeného tlaku a teploty (p= 15 MPa, t = 150°C):
2NH3 + CO2 → NH2CONH2 + H2O
Má pestré užití, je nejvýznamnějším dusíkatým hnojivem, užívá se i do krmiv pro dobytek. Slouží k výrobě plastů - močovinoformaldehydových pryskyřic a k výrobě barbiturátů (utišující látky).
Aminoplasty = močovinoformaldehydové pryskyřice, vznikají polykondenzací močoviny a formaldehydu. Jsou to bezbarvé nebo bílé látky užívané v elektronice nebo k výrobě nátěrových hmot, tmelů, lepidel, lisovacích hmot, apod. Nanášením na vhodný podklad vzniká vrstvený materiál, známé jsou Umakur, Umakart nebo Dukol.
Barbituráty (více v bočním sloupci)
Vznik kyseliny barbiturové
1) z kyseliny malonové (1)
2) z diethylesteru kyseliny malonové
