Obsah

Mineralogie

Mineralogie je věda zabývající se všestranným studiem minerálů (nerostů). Minerály jsou pak základní stavební složkou hornin, která tvoří nedílnou součást našeho okolního prostředí. Mineralogie je základní vědní disciplínou v geologických vědách. Na jejích poznatcích je založena petrografie a petrologie a v dalších návaznostech geochemie, regionální geologie, ložisková geologie a okrajově i další disciplíny.

MINERÁL (NEROST) je prvek nebo chemická sloučenina, která je za normálních podmínek krystalická a která vznikla jako výsledek geologických procesů. Složení lze vyjádřit vzorcem.

skupenství: pevné (zlato, síra, diamant, pyrit, křemen), vzácně kapalné (rtuť),
přírodnina, která vzniká nezávisle na činnosti člověka,
za minerály mimo jiné považujeme: některé amorfní látky (opál), látky organického původu (fosilní pryskyřice označována jako jantar) atd.,
za minerály nepovažujeme: vodu v kapalném stavu, atmosférické plyny, ropu, uhlí, směsi minerálů (horniny).

obrazek

Obr. 1: Čistý krystal křemene - křišťál

MINERÁLNÍ DRUH

Určování minerálních druhů slouží k orientaci ve velkém množství minerálů (složení, uspořádání stavebních částic).

Obr. 2: Dolomit - Rumunsko

BĚŽNÉ MINERÁLY

celkem známe asi 4780 různých minerálů (běžných je asi 100),
nejhojnějšími prvky zemské kůry: křemík a kyslík,
zhruba 90% všech hornin na zemském povrchu řadíme mezi silikáty (křemen, živce, olivín),
běžné minerály: sulfidy (pyrit, galenit), oxidy (hematit).

Obr. 3: Draselný živec

Obr. 4: Olivín

Obr. 5: Pyrit

ROZDĚLENÍ MINERALOGIE:

všeobecná mineralogie
systematická mineralogie
topografická mineralogie
experimentální mineralogie
genetická mineralogie
technická mineralogie

Dílčí lekce5

Základní pojmy v mineralogii a krystalografii

Strukturní krystalografie

Fyzikální vlastnosti nerostů

Genetická mineralogie

Systematická mineralogie

Zdroje

ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackéhov Olomouci, 226 s. ISBN 80-706-7856-9.

Obrázky

Obr. 1: Didier Descouens. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99emen#mediaviewer/File:Quartz_oisan.jpg.
Obr. 2: AUTOR NEZNÁMÝ. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Miner%C3%A1l#mediaviewer/File:Dolomit_Rumunia.jpg.
Obr. 3: AUTOR NEZNÁMÝ. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www:http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDivce#mediaviewer/File:PotassiumFeldsparUSGOV.jpg
Obr. 4: Hannes Grobe, AWI. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Olivin-mt-erebus_hg.jpg?uselang=cs.
Obr. 5: Hannes Grobe. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pyrit-elba_hg.jpg?uselang=cs.
Obr. 6: Didier Descouens. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit#mediaviewer/File:Pyriteespagne.jpg.
Obr. 7: Didier Descouens. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Markazit#mediaviewer/File:MarcassiteII.jpg.

Bloky lekce3

Z čeho se minerály skládají?

Většinou jsou minerály chemickými sloučeninami dvou či více prvků, jen některé, např. měď, síra, zlato nebo stříbro, se vyskytují v ryzí podobě, jako prvky. Každý minerál charakterizuje jeho chemické složení a uspořádání atomů v jeho krystalové mřížce - např. sulfid železitý, který zapisujeme jako FeS₂ (kde Fe značí železo a S síru). Ten může krystalizovat dvěma různými způsoby. Když vykrystalizuje v soustavě krychlové (kubické - viz. dále), říkáme mu pyrit. Pokud, ale vykrystalizuje v soustavě kosočtverečné (rombické) nazývá se markazit.

Obr. 6: Téměř dokonalá krychle pyritu

Obr. 7: Markazit

Elektrický náboj

Minerální sloučeniny drží díky elektrickými silami mezi kladně nebo záporně elektricky nabitými částicemi, které se nazývají ionty. Kladně nabitou částicí je zpravidla kov. Nositelem záporného náboje je u mnoha minerálů takzvaný aniont, což je několik atomů spojených vazbou. Například síra je v pyritu přítomna jako disulfid (S₂) a společný negativní náboj obou atomů síry je stejně silný jako kladný náboj iontu železa (Fe). Na jeden sirný radikál tedy připadá jeden iont železa, což nám dá chemický vzorec FeS₂. Podle iontů, které nesou záporný náboj, přiřazujeme minerál do konkrétní třídy. Například minerály obsahující dvojmocný aniont síry S^2- označujeme jako sulfidy.