Zemětřesení
Obsah

Zemětřesení

Zemětřesení je jedním z projevů endogenní dynamiky Země, které můžeme pozorovat přímo na zemském povrchu. Jsou to krátkodobé otřesy zemské litosféry v délce několika desítek sekund až minut. Vznikají v důsledku náhlého uvolnění potenciální pohybové energie nahromaděné v zemské kůře a plášti. Impuls otřesů obvykle vychází z ohniska (hypocentra) nacházejícího se pod zemským povrchem. Odtud se vzruch šíří seizmickými vlnami všemi směry. Místo na povrchu Země s nejvyšší intenzitou, které leží nad hypocentrem, označujeme jako epicentrum.

Obr. 1: Schéma znázorňující zemětřesení na zlomu San Andreas v Kalifornii

Obr. 2: Zřícené budovy v důsledku zemětřesení

Druhy zemětřesení

  • PODLE PŮVODU

    • řítivá – přibližně jen 3 % všech zemětřesení - vznikají např. zřícením stropů podzemních dutin, bývají lokálního charakteru

    • sopečná (vulkanická) – 7 %, bývají průvodním jevem sopečné činnosti. Hypocentra jsou vázaná na přívodní dráhy vulkanického materiálu a nacházejí se v hloubkách do 10 km. Mají lokální význam a malou intenzitu

    • tektonická (dislokační) – vznikají pohybem na zlomech, jsou nejčastější a nejzhoubnější

  • PODLE HLOUBKY

    • mělká – vyskytují se do hloubky 70 km, jedná se o 85 % všech zemětřesení,

    • středně hluboká – vyskytují se mezi 70 až 300 km, 12 % všech zemětřesení,

    • hluboká – hlouběji než 300 (nejčastěji do 700 km), 3 % všech zemětřesení.

Zdroje

  • ZAPLETAL, Jan. Základy geologie. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 93 s. ISBN 80-706-7855-0.

Obrázky

  • Obr. 1:  Jelínek, Jan. Schéma znázorňující zemětřesení na zlomu San Andreas [online]. [cit. 2014-10-1]. Dostupný na www: http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-mimorade-jevy.htm.
  • Obr. 2:  Jelínek, Jan. Zřícené budovy v důsledku zemětřesení [online]. [cit. 2014-10-1]. Dostupný na www: http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-mimorade-jevy.htm.
  • Obr. 3: Ansate Sam Hocevar. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Epicentrum#mediaviewer/File:Epicenter_Diagram.svg.
  • Obr. 4: AUTOR NEZNÁMÝ. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Richterova_stupnice#mediaviewer/File:Chuetsu_earthquake-earthquake_liquefaction1.jpg.
  • Obr. 5:  Jelínek, Jan. Princip funkce seismografu [online]. [cit. 2014-10-1]. Dostupný na www: http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-zem.htm.
  • Obr. 6:  Jelínek, Jan. Schematický seismogram příchodu objemových vln v čase [online]. [cit. 2014-10-1]. Dostupný na www: http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-zem.htm.

Video
Obrázek
Obrázek
Doplňující učivo

Richterova stupnice (nebo také magnitudo zemětřesení, škála = měřítko, stupnice) představuje jediné číslo, kterým se popisuje intezita (síla) zemětřesení. Je to logaritmická stupnice o základu 10 počítaná z maximální vodorovné amplitudy seismické vlny na seismografu.

Opakování

Doplňte text (vhodné pro žáky ZŠ):

Zemětřesení patří k ……………………geologickým dějům. Rozlišujeme 3 druhy zemětřesení podle vzniku:………………, ……………, ………………. Místo vzniku zemětřesení se nazývá …………………………………neboli …………… . Místo na zemském povrchu nad ohniskem označujeme jako ………………………………… . Otřesy zemské kůry způsobené seizmickými vlnami jsou zaznamenávány přístroji ……………………… . K určení síly zemětřesení se používá ……………… stupnice. Číselná hodnota v této stupnici se nazývá ………………………… .

Doplňující učivo

Tsunami
  • v přímořských oblastech doprovází zemětřesení
  • většina je vyvolána pohybem litosférických desek při zemětřesení
  • série po sobě jdoucích vln, způsobených přemístěním velkého množství vody v oceánech
  • na počátku dojde k odlivu, oceán se „ztratí“následně směrem k pobřeží vlna narůstá.

Doplňující učivo

Na zemském povrchu jsou různě  rozmístněny seismické pozorovací stanice. Na těchto stanicích soubor seismografů zapisuje amplitudu výchylky povrchu Země.

Obr. 5: Princip funkce seismografu

Obr. 6: Seismogram

Pokud stanice zaznamená příchod seismických vln, seismograf zapíše na seismogram čas příchodu konkrétní vlny a velikost výchylky. Pokud se porovnají časy příchodu a velikosti výchylek  objemových vln (P a S vln) ze tří různých seismických stanic, je možné vypočítat přesné místo a čas vzniku vzruchu (zemětřesení) – tzv. hypocentrum a také stanovit intenzitu zemětřesení.