Pilování ve svěráku

K čistému pilování a přesnému dodržování rozměrů podle údajů na výkresech je zapotřebí dlouhého a namáhavého výcviku.

V pilování záleží na tom, jak se hrubě přistřižené obrobky, zvané polotovary, opilovávají na přesné rozměry předepsané na výkresech. Povrch obrobku přitom získá různou drsnost, popřípadě jakost povrchu podle toho, jakého druhu pilníku bylo použito (hrubovací, uběrací, jemné nebo jehlové).

Polotovary musí mít přídavky na obrábění, aby rozměry čistě opilovaného kusu nebyly malé. Na dílenském výkrese jsou předepsány konečné rozměry obrobku — označení jakosti povrchu.

Tělo a hlava pilníku mají na povrchu mnoho malých tvrdých zubů, které ubírají v tenké vrstvě třísky z pilovaného materiálu. Zuby vznikají vysekáváním zubů na sekacích strojích nebo frézováním. Zuby se nazývají seky pilníku.

Obr. 1: Pilování ve svěráku

 

Zdroje

• BENDIX, Friedrich. Učíme se pracovat s kovem. Praha 1:SNTL- Nakladatelství technické literatury, 1968. ISBN 04-234-68.
• FIALOVÁ, Dana a Vladislav GRADEK. Technologie zámečnické práce a údržba, 1díl. Praha: PARTA,2013. ISBN 978-80-7320-195-1

Obrázky:

• Obr. 1: AUTOR NEUVEDEN. www.chatar-chalupar.cz [online]. [cit. 2014-06-02].  Dostupný na WWW: http://www.chatar-chalupar.cz/wp-content/uploads/2012/10/obr%C3%A1b%C4%9Bn%C3%AD-3.jpg