Leptání

Chemické obrábění – leptání – je řízený úběr vrstvy materiálu z povrchu obrobku chemickou reakcí vznikající mezi materiálem obrobku a nástrojem, který tvoří chemická látka, nejčastěji kyselina nebo hydroxid. Místa, která nemají být obrobena, se zakrývají maskou. Jako maska se používají speciální laky a pryskyřice, nanášené v několika vrstvách do tloušťky 0,15 až 2 mm.

Leptání se používá pro tyto materiály:

• hliník a jeho slitiny,
• konstrukční uhlíkové oceli,
• korozivzdorné oceli,
• měď,
• mosaz,
• titan.

Obr. 1: Princip chemického obrábění - leptání

Pracovní parametry

• rychlost obrábění (leptání): 0,01 až 0,4 mm.min-1,
• maximální hloubka odebírané vrstvy (h) je až 10 mm. Závisí na odolnosti masky proti jejímu narušení chemickou látkou použitou pro leptání. Materiály používané na vytváření masky umožňují maximální dobu leptání 8 až 10 hodin.
• v praxi se většinou odebírá vrstva několik setin milimetru až několika milimetrů,
• leptáním nelze vytvořit ostré hrany, přechod mezi dnem a stěnou leptané dutiny je vždy zaoblen poloměrem r = h,
• doba leptání nezávisí na celkové ploše obrábění,
• obrobek je nutné vkládat do leptací lázně pod úhlem 45°.

K úběru materiálu dochází i pod maskou – tzv. podleptání masky, které je rozměrově stejné, jako je odleptaná hloubka, platí a = h.

Oblasti použití

• výroba mělkých (několik setin milimetru hlubokých), tvarově složitých reliéfů (např. do tzv. klišé pro tampoprint – potisk tamponem) apod.,
• úběr velkých ploch do malých tlouštěk a složitých tvarů (nosníky v leteckých konstrukcích, potahy křídel z hliníku apod.),
• obrábění tenkostěnných součástí (obrábění je bezsilové, a tudíž nedochází k deformaci obrobku),
• obrábění tvarově složitých a málo tuhých součástí, které lze obtížně upínat, aniž by došlo k jejich deformaci řeznými nebo upínacími silami,
• výroba děr do tenkostěnných trubek a fólií.

Zdroje

• Digitální učební materiály - Nekonvenční metody obrábění. Internetový portál COPTEL [online]. 2009-2014 [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://coptel.coptkm.cz/?action=2&doc=40241&docGroup=4781&cmd=0&instance=2

Obrázky:

• ŘASA, Jaroslav. Strojírenská technologie 3/2.díl: Obráběcí stroje pro automatizovanou výrobu, fyzikální technologie obrábění. Scientia, 2005. ISBN 80-7183-336-3.