VYLUČOVACÍ SOUSTAVA (organa urinaria)

Ve všech buňkách probíhá nepřetržitě látková přeměna, nezbytná pro činnost lidského organismu. V průběhu metabolismu vznikají látky, které organismus nepotřebuje, nebo jsou pro něj přímo škodlivé. Odstraňování těchto škodlivých a přebytečných látek je nezbytné pro správné fungování organismu. Pokud by nedocházelo k jejich odstraňování, přebytečné látky mohou zásadně změnit životní podmínky buněk, a mohlo by dojít k vážnému poškození organismu.

Při závažné poruše činnosti ledvin člověk umírá během několika dnů. Organismus se zbavuje zplodin vyloučením neboli exkrecí. K exkretům řadíme např. močovinu, soli, kyselinu močovou, kreatin aj. Na vylučování látek z těla se podílí dýchací soustava, trávicí soustava i kůže. Nejdůležitější roli při odplavování škodlivin z těla zaujímá vylučovací systém (organa urinaria).

Stavbu vylučovací soustavy můžeme rozdělit na dvě skupiny. První jsou ledviny, druhou skupinu tvoří vývodné cesty močové. Hlavní úloha ale připadá ledvinám, které vychytávají z krve všechny odpadové a přebytečné látky.

Obr. 1: Vylučovací systém

Funkce ledvin a vylučovací soustavy

• Ledviny vykonávají řadu důležitých funkcí. Hrají nezastupitelnou roli v udržování stálosti vnitřního prostředí (homeostáza). K ní přispívají pohotovými změnami v množství složení odpadního produktu – moči.

• Jednou z hlavních funkcí je funkce vylučovací. Ledviny očišťují krev od odpadních látek, které se v ní hromadí. Ledviny z těla vylučují přebytek vody a solí, draslíku, dále různé cizorodé látky, jako jsou jedy, těžké kovy a léky. Prostřednictvím moči se z těla odvádějí odpadní produkty látkové přeměny probíhající ve všech tkáních lidského organismu. K nim patří močovina, kreatin, bilirubin, urobilinogen.

• Dále se ledviny podílí na regulaci tkáňových tekutin, plní tedy funkci regulační. Ledviny jsou i místem tvorby hormonů, např. hormon renin ovlivňuje hladinu krevního tlaku, erytropoetin je zodpovědný za tvorbu červených krvinek v kostní dřeni a hormon ovlivňující vstřebávání vápníku a fosforu ze střev se nazývá kalcitriol. 

Dílčí lekce

Zdroje

• DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie – Učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium. 1. vyd. Olomouc: EPAVA Olomouc s. r. o., 2000, 480 s. ISBN 978-80-86297-05-7.
• FLEISCHMANN, Jaroslav a Rudolf LINC. Anatomie člověka II. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964, 240 s. ISBN 14-375-73.
• KŘIVÁNKOVÁ, Markéta a Milena HRADOVÁ. Somatologie – Učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. a.s., 2009, 214 s. ISBN 978-802-4729-886.
• PĚGŘÍM, Raromír a Antonín VALACHOVIČ. Anatomie a fyziologie člověka – učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1969, 516 s. ISBN 08-032-69.

Obrázky

• Obr. 1: Autor neznámý. VYLUČOVACÍ SOUSTAVA. Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov. [online]. 30.11.2014 [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://www.gymhol.cz/povinne-a-volitelne-predmety/biologie/vylucovaci-soustava
• Obr. 2: Autor neznámý. Biologie člověka. Skola Jecna. [online]. 30.11.2014 [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://skolajecna.cz/biologie/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intImageId=360