Klasifikace chemických reakcí

1) Klasifikace chemických reakcí podle vnějších změn

a) Syntéza neboli chemické slučování – z jednoduchých molekul vznikají molekuly složitější:

    2 H₂ + O₂ → 2 H₂O

    2 Na + Cl₂ → 2 NaCl

b) Analýza neboli chemický rozklad – dochází ke štěpení složitějších látek na látky jednodušší:

    CaCO₃ → CaO + CO₂

    NH₄NO₂ → N₂ + 2 H₂O

c) Substituce neboli vytěsňování – v těchto reakcích je jeden atom nebo skupina atomů nahrazen jiným atomem nebo skupinou atomů:

    Zn + CuSO₄ → Cu + ZnSO₄

    Mg + H₂SO₄ → MgSO₄ + H₂

d) Konverze neboli podvojná záměna – při této reakci dochází k výměně atomu nebo skupiny atomů mezi složitějšími molekulami:

    NaOH + HCl → NaCl + H₂O                            neutralizace

   AgNO₃ + NaCl → AgCl + NaNO₃                    srážecí reakce

   FeS + 2 HCl → FeCl₂ + H₂S                     vytěsnění slabší kyseliny z její soli silnější kyselinou

2) Klasifikace chemických reakcí podle skupenského stavu reaktantů

Skupenské stavy se v reakcích vyznačují pomocí symbolů:

s – skupenství pevné (solid = pevná látka)

l – skupenství kapalné (liquid = kapalina)

g – skupenství plynné (gas = plyn)

aq – vodný roztok (aqua = voda)

a) Reakce homogenní – všechny reaktanty jsou ve stejném skupenském stavu:

   H₂(g) + Cl₂(g) → 2 HCl(g)

   KOH(aq) + HNO₃(aq) → H₂O(l) + KNO₃(aq)

b) Reakce heterogenní – reakce probíhají na rozhraní více skupenství:

   Zn(s) + 2 HCl(aq) → ZnCl₂(aq) + H₂(g)

3) Klasifikace chemických reakcí podle přenášených částic

Tento způsob dělení je používán nejčastěji:

a) Reakce protolytické neboli acidobazické – uskutečňují se mezi kyselinami a zásadami. Reakce je založena na výměně vodíkového kationtu (protonu H⁺) mezi kyselinou a zásadou:

  2 NaOH + H₂SO₄ → Na₂SO₄ + 2 H₂O  neutralizace

b) Reakce redoxní – zde je klíčovým dějem oxidačně-redukční proces, při něm dochází k přenosu elektronů mezi reagujícími látkami. Tento děj je provázen změnou oxidačních čísel některých atomů:

  Zn⁰ + S⁰ → Zn^IIS^-II

c) Reakce komplexotvorné – v průběhu těchto reakcí dochází ke tvorbě koordinačně-kovalentní vazby:

Slučováním jednodušších sloučenin vznikají složitější sloučeniny komplexní neboli sloučeniny koordinační.

Každá koordinační sloučenina se skládá z centrálního atomu, na který jsou vázány ligandy (neutrální molekuly nebo ionty), jejichž počet je dán koordinačním číslem.

V komplexních sloučeninách se setkáváme s koordinačními čísly 2,3,4,5,6,7,8; nejčastěji však 4 a 6:

 NaOH + Al(OH)₃ → Na[Al(OH)₄]

4) Klasifikace chemických reakcí podle jejich tepelného zabarvení

a) Reakce exotermní (exotermické) – teplo se při reakci uvolňuje, tzn. energie reaktantů je vyšší než energie produktů, např. neutralizace, hoření, buněčné dýchání (hodnota reakčního tepla je záporná):

  2 H₂(g) + O₂(g) → 2 H₂O(g)                          Q_m = - 483,6 kJ.mol^-1

b) Reakce endotermní (endotermické) – teplo se při reakci spotřebovává, tzn. energie reaktantů je nižší než energie produktů, např. fotosyntéza, tepelný rozklad látky (hodnota reakčního tepla je kladná):

 C(s) + H₂O(g) → CO(g) + H₂(g)                      Q_m = 131,16 kJ.mol^-1

Reakční teplo je rozdíl energie produktů a reaktantů. viz kapitola Termochemie

Testy