Síla kyselin a zásad

Kyselina je tím silnější, čím snadněji odštěpí H⁺, zásada je tím silnější, čím snadněji H⁺ váže.

Čím je zásada (kyselina) silnější, tím slabší je její konjugovaná kyselina (zásada).

Konstanta acidity K_A

Konstanta acidity číselně popisuje sílu kyseliny. Čím je její hodnota vyšší, tím je kyselina silnější.

Výpočet vychází z disociační konstanty:

HA + H₂O ⇄ A^- + H₃O⁺

Koncentrace vody se téměř nemění, proto se zahrnuje do rovnovážné konstanty:

Konstanta acidity se v současnosti nahrazuje pK_A, který je roven zápornému logaritmu daného čísla. Čím je pK_A nižší, tím je kyselina silnější:

pK_A = - log K_A

Orientační určení síly kyslíkatých kyselin

- podle porovnání počtu atomů kyslíku a vodíku:

• velmi slabé kyseliny: H_nXO_n, například HClO, H₃BO₃,

• slabé kyseliny: H_nXO_n+1, například H₂CO₃, HNO₂,

• silné kyseliny: H_nXO_n+2, například H₂SO₄, HClO₃, HNO₃,

• velmi silné kyseliny: H_nXO_n+3, například HClO₄, HMnO₄.

Síla bezkyslíkatých kyselin

Z bezkyslíkatých kyselin jsou nejsilnější kyseliny halogenovodíkové, z nichž je nejsilnější kyselina jodovodíková - nejsnadněji odštěpuje H⁺ ze své molekuly.

Konstanta bazicity K_B

Konstanta bazicity číselně popisuje sílu zásady. Čím je její hodnota vyšší, tím je zásada silnější.

Výpočet vychází z disociační konstanty:

B + H₂O ⇄ BH⁺ + OH^-

Koncentrace vody se téměř nemění, proto se zahrnuje do rovnovážné konstanty:

Příklady silných zásad: KOH, NaOH, LiOH, Ba(OH)₂,....

Příklady slabých zásad: NH₃, organické aminy, Al(OH)_3,.....

Silné kyseliny (zásady): K_A (K_B) ≥ 10^-2

Středně silné kyseliny (zásady): K_A (K_B) 10^-4 až 10^-2

Slabé kyseliny (zásady): K_A (K_B) 10^-9 až 10^-4

Velmi slabé kyseliny (zásady): K_A (K_B) ≤ 10^-9

Lewisova teorie

Lewisova teorie je použitelná i v případě tzv. aprotních rozpouštědel (tekutý oxid siřičitý, benzen, tetrachlormethan aj.).

Definuje kyselinu a zásadu následovně:

• kyselina = látka, která může vázat volný elektronový pár, tzn., že je jeho akceptorem - příjemcem, neboť má volný (vakantní) orbital (např. BCl₃, AlCl₃, H⁺, Co³⁺, OH^-),

• zásada = látka, která má volný elektronový pár, a je tedy jeho dárcem - donorem (např. NH₃, H₂O).

Zdroje

• FLEMR, Vratislav a Bohuslav DUŠEK. Chemie I/Obecná a anorganická. 1. vydání. Praha: SPN, 2001, ISBN 80-7235-147-8.
• HONZA, Jaroslav a Aleš MAREČEK. Chemie pro čtyřletá gymnázia 1. díl. Brno: DaTaPrintBrno, 1996, ISBN 80-902200-4-5.  
• ŠRÁMEK, Vratislav a Ludvík KOSINA. Obecná a anorganická chemie. 1. vydání. Olomouc: FIN, 1996, ISBN 80-7182-003-2.