Bakteriální onemocnění

Některé bakterie (patogenní bakterie) jsou původci infekčních onemocnění člověka, zvířat i rostlin. Bakterie se do organismu dostávají trávicí a dýchací soustavou, ranami v kůži nebo pohlavním stykem. V případě přemnožení napadají a rozrušují tkáně. Produktem jejich metabolismu jsou často jedovaté látky – toxiny.

Bakterie způsobují vážná a přenosná onemocnění, např.

• dýchací soustavy: angínu (streptokoky), spálu (streptokoky), zánět – zápal plic (streptokoky, pneumokoky), tuberkulózu (Mycobacterium tuberculosis)

• trávicí soustavy: choleru (Vibrio cholerae), břišní tyfus (Salmonella typhi), salmonelózu (r. Salmonella), žaludeční vředy (Helicobacter pylori), botulinismus (Clostridium botulinum)

• pohlavní nemoci: kapavka (Neisseria gonorrhoreae), syfilis (Treponema pallidum)

• hnisání ran  (např. Staphylococcus aureus)

Bakteriální onemocnění se léčí antibiotiky. Antibiotika jsou látky, které brání růstu bakterií nebo je usmrcují. Jsou produktem metabolismu hub (plísní) nebo jsou vyrobené uměle. V současné době dochází k nadměrné spotřebě antibiotik (viz doplňující učivo).

Prevence bakteriálních a virových onemocnění

Prevence onemocnění bakteriemi spočívá hlavně v dodržování zásad hygieny. Mikroorganismy se přenášejí v každodenním životě neumytýma rukama. Onemocnění a šíření mnoha bakterií a virů lze většinou zabránit mytím rukou po použití toalety, před jídlem a pravidelnou osobní hygienou.

Přenosu infekce z potravy (alimentární infekce) zabráníme výběrem nezávadných potravin, upřednostňujeme potraviny tepelně opracované (mléko, maso) – většina bakterií je zničena při teplotě 70 °C. Potraviny konzumované za syrova důkladně omyjeme v pitné vodě. Uvařené potraviny konzumujeme co nejdříve po uvaření a hotová jídla uchováváme buď při teplotě vyšší než 60°C nebo pod 10°C. Nebezpečí představují otravy botulotoxinem, tzv. klobásovým jedem, který produkuje bakterie Clostridium botulinum. Toxin se vytváří v masových nebo zeleninových konzervách. Nebezpečné jsou konzervy nafouklé, nažluklé chuti a nedostatečně tepelně zpracované.

Důležité je posilování imunity, zejména dostatek pohybu, otužování a zdravá strava. Jak pracuje lidská imunita, si prohlédni na videu.

Očkování (vakcinace)

Očkování je navození zvýšené odolnosti organismu vůči konkrétnímu virovému nebo bakteriálnímu onemocnění. Do těla se vpraví buď oslabení původci nemocí nebo přímo protilátky. Přehled očkování v České republice - viz odkaz.

Dílčí lekce

Zdroje

• BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. 2., přeprac. vyd. Brno: Didaktis, c2013, 256 s. Odmaturuj!. ISBN 978-80-7358-231-9.
• ZICHÁČEK, Vladimír. Biologie. 11. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2014. ISBN 978-80-7182-338-4 (váz.).