Charakteristika karboxylových kyselin
Patří mezi kyslíkaté deriváty, obsahují 1 nebo více karboxylových skupin (karboxylů). Lze je považovat za oxidační produkty aldehydů nebo primárních alkoholů.
Rozdělení kyselin
Kyseliny se rozdělují podle různých kritériích:
-
podle počtu karboxylových skupin: jednosytné - monokarboxylové (1), dvojsytné – dikarboxylové (2), trojsytné - trikarboxylové (3),
-
podle uhlovodíkového zbytku: acyklické (alifatické) a cyklické,
-
podle vazeb: nasycené, nenasycené, aromatické.
Alifatické monokarboxylové kyseliny s delším řetězcem se označují mastné (jsou vázány v tucích a olejích).
Deriváty karboxylových kyselin vznikají změnou karboxylové skupiny nebo zbývajícího uhlovodíkového řetězce.
Funkční deriváty
Vznikají náhradou části nebo celé karboxylové skupiny.
Substituční deriváty
Vznikají náhradou jednoho nebo více vodíků za jinou funkční skupinu v uhlovodíkovém řetězci.
Opakování
Sytnost kyselin
Vyjadřuje počet vodíků, které lze odštěpit z kyseliny. V případě organických kyselin se vodík odštěpuje z karboxylové skupiny.
Také ji lze definovat jako schopnost nahrazovat jeden nebo několik atomů vodíku v molekule kyselin kovem.
Síla kyselin
Síla kyselin, tzv. acidita, je dána hodnotami jejich disociačních konstant KA.
Disociační konstanta kyseliny KA je číselným vyjádřením protolytické rovnováhy, která nastane při disociaci kyseliny v roztoku.
Z praktických důvodů se konstanta acidity většinou vyjadřuje ve formě záporného dekadického logaritmu disociační konstanty kyseliny při teplotě 25°C jako pKA.
