Halogenidy     

Jsou odvozeny náhradou skupiny – OH v karboxylové skupině halogeny. 

 Názvosloví                                                                 

Systematický název

Název acylu (systematický nebo latinský) + (di, tri, …) + název halogenu + „-id“.

Opisný název

Halogenid + 2.pád příslušné kyseliny, např. chlorid kyseliny octové.

Příklady:

  Vlastnosti

Obvykle těkavé až olejovité kapaliny, silně dráždivého nepříjemného zápachu. Vyšší jsou látky tuhé, nižší na vzduchu dýmají. Hustota roste s hmotností halogenu. Jsou rozpustné v benzenu, sirouhlíku, ale ve vodě a ethanolu se rozkládají. Jedná se o velice reaktivní látky, reaktivnější než karbonylové sloučeniny, protože halogen snižuje elektronovou hustotu na karbonylovém uhlíku. Reaktivita se snižuje od acylfluoridů k acyljodidům.  V organické syntéze se užívají jako acylační činidla. Většina reakcí, do kterých vstupuje acylchlorid, probíhá mechanismem nukleofilní substituce.

Významné reakce

Hydrolýza: S vodou se rozkládají a poskytují příslušnou kyselinu a halogenvodík:

 CH₃CH₂COCl + H₂O → CH₃CH₂COOH + HCl

Alkoholýza: Reakcí s alkoholem vznikají estery:

CH₃COCl + CH₃CH₂OH  → HCl + CH₃COOCH₂CH₃

Amonolýza: Reakcí s amoniakem vznikají amidy:

C₆H₅COCl + NH₃ → HCl + C₆H₅CONH₂  (NH₃ +HCl →  NH₄Cl)

Reakcí se solemi karboxylových kyselin vznikají anhydridy:

CH₃COCl + CH₃COONa → (CH₃CO)₂O + NaCl

Reakce s Grignardovým činidlem: Nejdříve vznikají ketony, ty dále reagují s přebytečným alkylmagnesiumhalogenidem na terciární alkoholy:

CH₃COCl + RMgBr → CH₃COR + MgBrCl

Redukce: Probíhá působením silně redukčních činidel, např. lithiumaluminiumhydridem, může dojít k redukci až na alkohol, jako meziprodukty jsou ethanoláty lithný a hlinitý (používá se např. pro přípravu alkoholů z vyšších mastných kyselin):

4 CH₃COOH + LiAlH₄ + 4 H₂O → 4 CH₃CH₂OH + LiOH + Al(OH)₃

Příprava

Acylhalogenidy lze připravit z karboxylových kyselin nebo jejich solí  zahříváním s chloridem fosforitým, fosforečným nebo thionylchloridem (dichlorid kyseliny siřičité). Z hlediska izolace je nejvhodnější látkou thionylchlorid, protože v průběhu reakce vzniká oxid siřičitý a chlorovodík, které jsou v plynném stavu a ze směsi se dobře oddělují:

 RCOOH + SOCl₂ →  RCOCl + HCl + SO₂

Obdobně:

3 RCOOH + PCl₃ → 3 RCOCl + H₃PO₃

RCOOH + PCl₅ → RCOCl + HCl + POCl₃

 Průmyslově vhodné jsou pak postupy reakcí sodných solí organických kyselin s trichloridem kyseliny fosforečné nebo dichloridem kyseliny sírové, protože poskytují dobře oddělitelné nejedovaté produkty. Metody jsou použitelné i v případě vícesytných kyselin.

Použití

Acetylchlorid CH₃COCl slouží jako acylační činidlo, používá se např. k výrobě léčiv, barviv.

Benzoylchlorid C₆H₅COCl má využití při výrobě barviv, parfémů, organických peroxidů, léčiv a pryskyřic. V alkalickém prostředí reaguje s peroxidem vodíku a vzniká dibenzoylperoxid, který se používá jako katalyzátor polymeračních reakcí, bělící prostředek, k  léčbě akné, jako dezifekční prostředek, antiseptikum při popálenínách a k přípravě perbenzoové kyseliny.           

Výroba dibenzoylperoxidu:

 2 C₆H₅COCl + Na₂O₂ → ( C₆H₅CO)₂O₂ + 2 NaCl                  

 dibenzoylperoxid                  

Zdroje

1. WIKIPEDIA.ORG. [online]. [cit. 6.7. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Deriv%C3%A1ty_karboxylov%C3%BDch_kyselin

2. JANECZKOVÁ, Anna a Pavel KLOUDA. Organická chemie. Ostrava: Nakladatelství Pavel Klouda, 1998, ISBN 80-902155-6-4/9802.

Obrázky

• Obr. 1: OBLI. WIKIPEDIA.ORG. Benzoyl_peroxide_gel [online]. [cit. 29.10.2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Benzoylperoxid#mediaviewer/File:Benzoyl_peroxide_gel.jpg