Svahové pohyby, činnost vody,sedimentace, krasové jevy

Prostřednictvím svahových pohybů dochází k transportu zvětralin do nižších poloh. Přitom dochází k celkovému snižování a zarovnávání zemského povrchu, které označujeme jako denudace (odnos). Sedimenty uložené přemístěním na svahu se nazývají deluvium.

• SKUPINY SVAHOVÝCH POHYBŮ
• gravitační svahové pohyby – jedná se o svahové pohyby, u nichž je původcem gravitace. Gravitační síly u svahů působí smykové napětí, čímž dochází k deformaci horniny nebo zeminy. V závislosti na rychlosti se gravitační svahové pohyby dělí:
• ploužení - velmi pomalý a dlouhodobý pohyb.

Obr. 1: Důkazy ploužení

• sesouvání - jde o velmi rychlý, krátkodobý a klouzavý pohyb hmoty po svahu podél smykové plochy

Obr. 2: Příklady sesouvání rozdělených podle smykové plochy (Legenda: A - planární plocha; B - rotační plocha; C - složená plocha; D - translační plocha)

• řícení - náhlý a krátkodobý pohyb horninové hmoty na strmých svazích, která se zpravidla volným pádem přesouvá do nižších poloh.
• fluviální svahové pohyby – jedná se o skupinu svahových pohybů podmíněných vodou (dešťová voda, činnost vodních toků, tání). Srážková či tavná voda, která se vsákne (infiltruje) do půdy, na svah dále působí mechanicky a chemicky, například adsorpcí vody do struktury některých (tzv. jílových) minerálů, která vede ke snížení smykové pevnosti hornin. Podpovrchová voda pak může způsobit následující svahové pohyby.

Obr. 3: Počítačové simulace sesuvu

Činnost vody

Fyzikální i chemická erozivní činnost vody je na zemském povrchu dominantní.  Voda je schopna dobře unášet rozvětralé různě velké částice. Pokud rychlost proudění poklesne, dochází k akumulační činnosti vody. Erozní a akumulační činnost se mění v průběhu a je závislá na množství vody. Unášecí schopnost vody se projevuje například při dešti, kdy ron deště odnáší z povrchu horniny částečky, čímž vymývá na svazích rýhy, brázdy, žlábky, které jsou produktem tv. ronové eroze. Působením různé rychlosti a směru toku v korytě řeky, dochází v nárazových březích k odnosu materiálu a na protějších březích, kde je rychlost toku malá, se materiál ukládá. Tím vznikají přirozené zákruty říčního toku - meandry, které postupně mění svůj tvar.

Obr. 4: Princip meandru

Sedimentace

Zvětráváním se na zemském povrchu uvolňuje obrovské množství úlomků hornin a minerálů a chemických látek, které se dostávají vlivem exogenních sil do pohybu. Část zvětralin zůstává na místě (eluvium) nebo se hromadí na svazích (deluvium). Průvodním znakem celého pochodu je transport zvětralin, jejich vytřídění a uložení. Usazování je proces, při kterém vznikají sedimentární horniny. Jejich typickou vlastností je vrstevnatost.

 

Zdroje

• ANHERT, Frank O. Introduction to geomorphology. New York: J. Wiley, 1998, viii, 352 p. ISBN 04-702-3658-2.
• BABUŠKA, Václav a MUŽÍK, Miroslav. 1981. Mineralogie, petrografie a geologie. Praha : SNTL.
• DEMEK, Jaromír. Obecná geomorfologie. Praha : ČSAV, 1988. 476 s. Kapitola Svahové pochody a vývoj svahů, s. 205–206.
• CHLUPÁČ, Ivo. aj. 2002. Geologická minulost České republiky. Praha : Academia. 436 s. ISBN
• 80-200-0914-0.
• JAKEŠ, Petr. 1984. Planeta Země. Praha : Mladá fronta.
• ZAPLETAL, Jan. Základy geologie. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 93 s. ISBN 80-706-7855-0.

Obrázky

• Obr. 1:  Jelínek, Jan. Důkazy ploužení  [online]. [cit. 2014-10-1]. Dostupný na www: http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-exo-dynamika.htm. Projekt FRVŠ č. 2104/2010.
• Obr. 2: Jelínek, Jan. Příklady sesouvání rozdělených podle smykové plochy [online]. [cit. 2014-10-1]. Dostupný na www: http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-exo-dynamika.htm. Projekt FRVŠ č. 2104/2010.
• Obr. 3: USGS. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Svahov%C3%BD_pohyb#mediaviewer/File:LS-usgs.gif.
• Obr. 4:  Jelínek, Jan. Princip meandru [online]. [cit. 2014-10-1]. Dostupný na www: http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-exo-dynamika.htm. Projekt FRVŠ č. 2104/2010