Zemětřesení
Zemětřesení je jedním z projevů endogenní dynamiky Země, které můžeme pozorovat přímo na zemském povrchu. Jsou to krátkodobé otřesy zemské litosféry v délce několika desítek sekund až minut. Vznikají v důsledku náhlého uvolnění potenciální pohybové energie nahromaděné v zemské kůře a plášti. Impuls otřesů obvykle vychází z ohniska (hypocentra) nacházejícího se pod zemským povrchem. Odtud se vzruch šíří seizmickými vlnami všemi směry. Místo na povrchu Země s nejvyšší intenzitou, které leží nad hypocentrem, označujeme jako epicentrum.
Obr. 1: Schéma znázorňující zemětřesení na zlomu San Andreas v Kalifornii
Obr. 2: Zřícené budovy v důsledku zemětřesení
Druhy zemětřesení
-
PODLE PŮVODU
-
řítivá – přibližně jen 3 % všech zemětřesení - vznikají např. zřícením stropů podzemních dutin, bývají lokálního charakteru
-
sopečná (vulkanická) – 7 %, bývají průvodním jevem sopečné činnosti. Hypocentra jsou vázaná na přívodní dráhy vulkanického materiálu a nacházejí se v hloubkách do 10 km. Mají lokální význam a malou intenzitu
-
tektonická (dislokační) – vznikají pohybem na zlomech, jsou nejčastější a nejzhoubnější
-
-
PODLE HLOUBKY
-
mělká – vyskytují se do hloubky 70 km, jedná se o 85 % všech zemětřesení,
-
středně hluboká – vyskytují se mezi 70 až 300 km, 12 % všech zemětřesení,
-
hluboká – hlouběji než 300 (nejčastěji do 700 km), 3 % všech zemětřesení.
-
Zdroje
- ZAPLETAL, Jan. Základy geologie. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 93 s. ISBN 80-706-7855-0.
Obrázky
- Obr. 1: Jelínek, Jan. Schéma znázorňující zemětřesení na zlomu San Andreas [online]. [cit. 2014-10-1]. Dostupný na www: http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-mimorade-jevy.htm.
- Obr. 2: Jelínek, Jan. Zřícené budovy v důsledku zemětřesení [online]. [cit. 2014-10-1]. Dostupný na www: http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-mimorade-jevy.htm.
- Obr. 3: Ansate Sam Hocevar. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Epicentrum#mediaviewer/File:Epicenter_Diagram.svg.
- Obr. 4: AUTOR NEZNÁMÝ. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Richterova_stupnice#mediaviewer/File:Chuetsu_earthquake-earthquake_liquefaction1.jpg.
- Obr. 5: Jelínek, Jan. Princip funkce seismografu [online]. [cit. 2014-10-1]. Dostupný na www: http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-zem.htm.
- Obr. 6: Jelínek, Jan. Schematický seismogram příchodu objemových vln v čase [online]. [cit. 2014-10-1]. Dostupný na www: http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-zem.htm.
Video
ZEMĚTŘESENÍ
Obrázek
Obr. 3: Ilustrace bodu, kde se nachází epicentrum nad ohniskem zemětřesení
Obrázek
Obr. 4: Chodník poničený vlivem zemětřesení
Doplňující učivo
Richterova stupnice (nebo také magnitudo zemětřesení, škála = měřítko, stupnice) představuje jediné číslo, kterým se popisuje intezita (síla) zemětřesení. Je to logaritmická stupnice o základu 10 počítaná z maximální vodorovné amplitudy seismické vlny na seismografu.
Opakování
Doplňte text (vhodné pro žáky ZŠ):
Zemětřesení patří k ……………………geologickým dějům. Rozlišujeme 3 druhy zemětřesení podle vzniku:………………, ……………, ………………. Místo vzniku zemětřesení se nazývá …………………………………neboli …………… . Místo na zemském povrchu nad ohniskem označujeme jako ………………………………… . Otřesy zemské kůry způsobené seizmickými vlnami jsou zaznamenávány přístroji ……………………… . K určení síly zemětřesení se používá ……………… stupnice. Číselná hodnota v této stupnici se nazývá ………………………… .
Doplňující učivo
- v přímořských oblastech doprovází zemětřesení
- většina je vyvolána pohybem litosférických desek při zemětřesení
- série po sobě jdoucích vln, způsobených přemístěním velkého množství vody v oceánech
- na počátku dojde k odlivu, oceán se „ztratí“následně směrem k pobřeží vlna narůstá.
Doplňující učivo
Na zemském povrchu jsou různě rozmístněny seismické pozorovací stanice. Na těchto stanicích soubor seismografů zapisuje amplitudu výchylky povrchu Země.
Obr. 5: Princip funkce seismografu
Obr. 6: Seismogram
Pokud stanice zaznamená příchod seismických vln, seismograf zapíše na seismogram čas příchodu konkrétní vlny a velikost výchylky. Pokud se porovnají časy příchodu a velikosti výchylek objemových vln (P a S vln) ze tří různých seismických stanic, je možné vypočítat přesné místo a čas vzniku vzruchu (zemětřesení) – tzv. hypocentrum a také stanovit intenzitu zemětřesení.
