Biologie
Klastické sedimenty
Biologie
Obsah

Klastické (úlomkovité) sedimenty

Tato skupina zahrnuje sedimenty vzniklé nahromaděním mechanicky zvětralých nebo erodovaných úlomků minerálů a hornin. Řadíme sem i pyroklastický materiál vzniklý v souvislosti s vulkanickou činností. Na základě velikosti úlomků se klastické sedimenty dělí na: psefity, psamity, aleurity a pelity.

velikost klastů

v mm

hornina

český název, nezpevněný sediment

zpevněný sediment

nad 2

PSEFIT

štěrk

brekcie

konglomerát

2,0 – 0,063

PSAMIT

písek

pískovec

arkóza

droba

0,063 – 0,004

ALEURIT

prach

prachovec

pod 0,004

PELIT

jíl

jílovec

Tab.1: Klasifikace klastických sedimentů

Přehled hlavních typů klastických sedimentů

  • PSEFITY – jsou to horniny, které obsahují více jak 50 % klastických částic velikosti štěrku (psefitu), tj. s velikostí nad 2 mm. Mezi nezpevněné psefity patří sutě a štěrky, mezi zpevněné psefity patří slepence a brekcie.
  • Slepence neboli konglomeráty vznikají stmelením štěrků složených ze zaoblených nebo částečně zaoblených valounů. Tmel slepenců bývá křemitý, vápnitý, železitý nebo jílovitý. Výskyt ČR: střední Čechy (Brdy), Česká křídová tabule, Železné hory, Jeseníky.

 

Obr. 1: Slepenec

Obr. 2: Snímek slepence z polarizačního mikroskopu

  • Brekcie jsou zpevněné psefity tvořené především ostrohrannými nebo poloostrohrannými úlomky. Jsou to horniny nepříliš rozšířené, které se u nás vyskytují především jen na Plzeňsku, Rakovnicku a Kladensku.

Obr. 3: Brekcie vulkanická, Deče u Křivoklátu

  • PSAMITY -  jako psamity označujeme klastické sedimenty s obsahem více jak 50 % zrn o velikosti písku (psamitu) 0,063 – 2 mm. Úlomky jsou tvořeny převážně křemenem, živcovými zrny a úlomky dalších hornin. Nezpevněné psamity se označují jako písky, zpevněné psamity se dělí na pískovce, křemence, droby a arkózy.

    • Pískovce se nejčastěji skládají z křemenných zrn spojených různým tmelem. Barva pískovců se řídí většinou podle povahy tmelu. Nejvíce jsou u nás zastoupeny pískovce druhohorního stáří v České křídové pánvi. Velmi hojně jsou pískovce zastoupeny také v paleogénu karpatského flyše, v beskydské křídě a v permu Českého masívu i Karpatské soustavy.

Obr. 4: Hořický pískovec se schránkou mlže

Obr. 5: Snímek z polarizačního mikroskopu - hořický pískovec

  • ALEURITY - do této skupiny se řadíme sedimenty, které obsahují více jak 50 % prachových částic o velikosti 0,063 - 0,004 mm. Nezpevněné aleurity označujeme jako prach, zpevněné aleurity se označují jako prachovce. Zvláštním typem aleuritu je spraš – slabě zpevněný, větrem navátý prachový sediment s vápnitým (kalcitovým) tmelem.

  • JÍLOVÉ SEDIMENTY – jsou svým postavením v klasifikaci sedimentů na přechodu mezi klastickými a cementačními sedimenty. Jsou nejhojnější skupinou sedimentů.  Na jejich složení se podílí především jílové minerály, křemen, živce a karbonáty.

  • Podle stupně zpevnění se jílové sedimenty dělí na: JÍLY, JÍLOVCE, JÍLOVÉ BŘIDLICE.
  • JÍLOVCE, JÍLOVÉ BŘIDLICE - tvoří je především jílové minerály, dále mohou obsahovat křemen, slídy, chlority, živce a v prachových zrnech akcesorické minerály. Barva hornin je závislá na příměsích, proto lze spatřit jílovce a jílovité břidlice šedavě bílé, namodralé, růžové až červené díky obsahu Fe3+, hnědavé, černé se sloučeninami manganu, zelené od přítomného chloritu nebo glaukonitu. Jsou horninami nejstarších geologických období (mladší proterozoikum a starší paleozoikum Barrandienu) i mladších útvarů, v nichž probíhaly procesy vrásnění – např. moravskoslezský kulm nebo trias a jura v Karpatech.
Zdroje
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 226 s. ISBN 80-706-7856-9.

Obrázky

  • Tab. 1: Archiv autora.
  • Obr. 1, 2: Návštěva horninového mikrosvěta - virtuální galerie mikroskopických výbrusů hornin. CHAMRA, Svatoslav, Kateřina KOVÁŘOVÁ a Věroslav HRUBÝ. Projekt byl vytvořen za podpory FRVŠ 2435/2011: Slepenec [online]. [cit. 2014-7-12]. Dostupný na www: http://departments.fsv.cvut.cz/k135/wwwold/webkurzy/mikro/slepenec.html.
  • Obr. 3: Brekcie vulkanická, Deče u křivoklátu [online]. [cit. 2014-7-12]. Dostupný na www:http://geologie.vsb.cz/PRAKTIKAGEOLOGIE/KAPITOLY/3_SEDIMENTY/3_SEDIMENTY.htm.
  • Obr. 4, 5: Návštěva horninového mikrosvěta - virtuální galerie mikroskopických výbrusů hornin. CHAMRA, Svatoslav, Kateřina KOVÁŘOVÁ a Věroslav HRUBÝ. Projekt byl vytvořen za podpory FRVŠ 2435/2011: Pískovec [online]. [cit. 2014-7-12]. Dostupný na www: http://departments.fsv.cvut.cz/k135/wwwold/webkurzy/mikro/piskovec.html.
  • Obr. 6: Příklady výskytu konglomerátu v České republice  [online]. [cit. 2014-7-12]. Dostupný na www: http://geologie.vsb.cz/PRAKTIKAGEOLOGIE/KAPITOLY/3_SEDIMENTY/3_BACK/3_BACK_JPG/BACK_3_1_3_KONGLOMERAT_MAPA.jpg.
  • Obr. 7: Příklady výskytu brekcie v České republice  [online]. [cit. 2014-7-12]. Dostupný na www:http://geologie.vsb.cz/PRAKTIKAGEOLOGIE/KAPITOLY/3_SEDIMENTY/3_SEDIMENTY.htm
  • Obr. 8: Příklady výskytu pískovce v České republice  [online]. [cit. 2014-7-12]. Dostupný na www:http://geologie.vsb.cz/PRAKTIKAGEOLOGIE/KAPITOLY/3_SEDIMENTY/3_SEDIMENTY.htm.

 

 

 

 

 

ELUC · Elektronická učebnice