Klastické (úlomkovité) sedimenty
Tato skupina zahrnuje sedimenty vzniklé nahromaděním mechanicky zvětralých nebo erodovaných úlomků minerálů a hornin. Řadíme sem i pyroklastický materiál vzniklý v souvislosti s vulkanickou činností. Na základě velikosti úlomků se klastické sedimenty dělí na: psefity, psamity, aleurity a pelity.
velikost klastů v mm |
hornina |
český název, nezpevněný sediment |
zpevněný sediment |
nad 2 |
PSEFIT |
štěrk |
brekcie konglomerát |
2,0 – 0,063 |
PSAMIT |
písek |
pískovec arkóza droba |
0,063 – 0,004 |
ALEURIT |
prach |
prachovec |
pod 0,004 |
PELIT |
jíl |
jílovec |
Tab.1: Klasifikace klastických sedimentů
Přehled hlavních typů klastických sedimentů
- PSEFITY – jsou to horniny, které obsahují více jak 50 % klastických částic velikosti štěrku (psefitu), tj. s velikostí nad 2 mm. Mezi nezpevněné psefity patří sutě a štěrky, mezi zpevněné psefity patří slepence a brekcie.
- Slepence neboli konglomeráty vznikají stmelením štěrků složených ze zaoblených nebo částečně zaoblených valounů. Tmel slepenců bývá křemitý, vápnitý, železitý nebo jílovitý. Výskyt ČR: střední Čechy (Brdy), Česká křídová tabule, Železné hory, Jeseníky.
Obr. 1: Slepenec
Obr. 2: Snímek slepence z polarizačního mikroskopu
- Brekcie jsou zpevněné psefity tvořené především ostrohrannými nebo poloostrohrannými úlomky. Jsou to horniny nepříliš rozšířené, které se u nás vyskytují především jen na Plzeňsku, Rakovnicku a Kladensku.
Obr. 3: Brekcie vulkanická, Deče u Křivoklátu
-
PSAMITY - jako psamity označujeme klastické sedimenty s obsahem více jak 50 % zrn o velikosti písku (psamitu) 0,063 – 2 mm. Úlomky jsou tvořeny převážně křemenem, živcovými zrny a úlomky dalších hornin. Nezpevněné psamity se označují jako písky, zpevněné psamity se dělí na pískovce, křemence, droby a arkózy.
-
Pískovce se nejčastěji skládají z křemenných zrn spojených různým tmelem. Barva pískovců se řídí většinou podle povahy tmelu. Nejvíce jsou u nás zastoupeny pískovce druhohorního stáří v České křídové pánvi. Velmi hojně jsou pískovce zastoupeny také v paleogénu karpatského flyše, v beskydské křídě a v permu Českého masívu i Karpatské soustavy.
-
Obr. 4: Hořický pískovec se schránkou mlže
Obr. 5: Snímek z polarizačního mikroskopu - hořický pískovec
-
ALEURITY - do této skupiny se řadíme sedimenty, které obsahují více jak 50 % prachových částic o velikosti 0,063 - 0,004 mm. Nezpevněné aleurity označujeme jako prach, zpevněné aleurity se označují jako prachovce. Zvláštním typem aleuritu je spraš – slabě zpevněný, větrem navátý prachový sediment s vápnitým (kalcitovým) tmelem.
-
JÍLOVÉ SEDIMENTY – jsou svým postavením v klasifikaci sedimentů na přechodu mezi klastickými a cementačními sedimenty. Jsou nejhojnější skupinou sedimentů. Na jejich složení se podílí především jílové minerály, křemen, živce a karbonáty.
- Podle stupně zpevnění se jílové sedimenty dělí na: JÍLY, JÍLOVCE, JÍLOVÉ BŘIDLICE.
- JÍLOVCE, JÍLOVÉ BŘIDLICE - tvoří je především jílové minerály, dále mohou obsahovat křemen, slídy, chlority, živce a v prachových zrnech akcesorické minerály. Barva hornin je závislá na příměsích, proto lze spatřit jílovce a jílovité břidlice šedavě bílé, namodralé, růžové až červené díky obsahu Fe3+, hnědavé, černé se sloučeninami manganu, zelené od přítomného chloritu nebo glaukonitu. Jsou horninami nejstarších geologických období (mladší proterozoikum a starší paleozoikum Barrandienu) i mladších útvarů, v nichž probíhaly procesy vrásnění – např. moravskoslezský kulm nebo trias a jura v Karpatech.