Litosféra a astenosféra
Desková tektonika vychází z rozdělení vnějších zemských obalů na dvě odlišné vrstvy:
-
ASTENOSFÉRU
-
LITOSFÉRU
Astenosféra
Astenosféra je plastický obal Země, který umožňuje pohyb litosférických desek. Bez existence astenosféry by se desky nemohly pohybovat, a tak by nebyla možná obnova zemské kůry. Někdy se hovoří o oslabené vrstvě Země. Astenosféra se nachází ve svrchním plášti pod litosférou mezi 80 a 220 kilometrem (jiné zdroje uvádí 100 až 200 kilometrů). Na základě vyhodnocení šíření P - vln a S - vln bylo zjištěno, že se jedná o částečně natavené horniny, protože v ní dochází k výraznému snížení rychlostí seismických vln. Má o trochu větší hustotu než litosféra desky - její hustota je odhadována na 3,6 g.cm−3. Oproti litosféře má ale sníženou viskozitu. Teplota astenosféry je odhadována na 1400 °C.
Obr. 1: Astenosféra a litosféra
Litosféra
Litosféra je kamenný obal Země tvořený zemskou kůrou a nejsvrchnějšími vrstvami zemského pláště. Její tloušťka se pohybuje obvykle v rozpětí 30 - 100 km a je vyšší pod kontinenty (kontinentální litosféra) a nižší pod oceány (oceánská litosféra). Extrémní hodnoty tloušťky představují zhruba 2 km, kterých dosahuje pod středooceánskými rifty, a 150 km, kterých dosahuje pod masívy horstev na kontinentech. Skládá se ze 8 velkých desek a asi 15 menších. Litosféra nepředstavuje kompaktní obal, je rozčleněna na mohutné bloky - litosférické desky, které „plavou“ na astenosféře. Rozlišujeme litosférické desky oceánské a pevninské, které se navzájem k sobě neustále pohybují a tak přeměňují tvář planety Země. Jejich vzájemné pohyby jsou relativní a proto se jejich absolutní pohyb vztahuje vzhledem k osám Země anebo k horkým skvrnám (hot spots).
-
To, že se litosférické desky pohybují, můžeme pozorovat pomocí:
-
geodetických měření
-
magnetických anomálií tzv. paleomagnetismus
-
opsaných kružnic kolem transformích zlomů
-
Obr. 2: Astenosféra a litosféra