I když je etologie jednou z nejmladších biologických disciplín, její poznatky jsou už dnes využívány v řadě jiných oborů. Jsou to jednak přírodní, lékařské a společenské vědy (psychologie, sociologie), jednak praktické oblasti, např.: zemědělská a lesnická výroba, ochrana a tvorba životního prostředí. Výsledky etologických výzkumů jsou stále více využívány i při zavádění velkochovů domácích a laboratorních zvířat, při chovu divokých zvířat v zoologických zahradách, při studiu chování vzácných a ohrožených druhů a vypracovávání programů na jejich záchranu. Etologické poznatky jsou využívány i v psychiatrii a psychologii. Byla prokázána značná důležitost dotykové komunikace a dorozumívání novorozence s matkou pro budoucí psychický vývoj jedince. Ztráta vazeb mláděte na matku vede k závažným psychickým poruchám, zejména v době dospívání. Pro kojence a nemluvňata je velmi prospěšné jejich braní do náruče, hraní si s nimi nebo kojení v houpacím křesle.
Etologické poznatky jsou důležité všude, kde se chovají zvířata.
Proto moderní zootechnika věnuje etologii hospodářských zvířat značnou pozornost. Podobné problémy jsou i ve velkochovech laboratorních zvířat, která představují další prakticky významnou skupinu živočichů. Používají se pro účely různě zaměřeného výzkumu, farmaceutického průmyslu, aplikované mikrobiologie a virologie atd.
Chov spojený s přehuštěním v sociálních skupinách může vést k vymizení ritualizace při agonistickém chování a jedinci se pak vzájemně zraňují nebo se vzájemně zabíjejí a požírají. Některé problémy související s poruchami chování laboratorních zvířat pomůže vyřešit etologická analýza a na jejím základě provedené změny podmínek chovu. Znalost etogramů laboratorních forem živočichů je nezbytným předpokladem veškerého experimentování i praktických ověřovacích zkoušek, například při testování účinků farmak apod.
Elementární etologické znalosti by měli mít i lidé, kteří chovají laboratorní a jiná drobná zvířata (ptáky, plazy, obojživelníky, ryby, případně hmyz) ve svých domácnostech. Aplikovaná etologie má velký význam v zoologických zahradách, safari parcích a při oborovém chovu spárkaté zvěře nebo voliérovém chovu pernaté zvěře pro účely myslivosti.
Obr. 1: Hroch obojživelný /ZOO Praha/
Z hlediska uspokojování potřeb lidské společnosti jsou nejdůležitější velkochovy domácích zvířat. Zde dochází obvykle ke značné koncentraci jedinců na malé ploše resp. v malém prostoru. Třebaže jde o zvířata dávno domestikovaná, jejich biologické potřeby a zvláštnosti chování je nutno respektovat, jinak se snižuje užitkovost a klesá produkce. Vysoká koncentrace, automatizace, skupinový chov místo individuálního, to všechno zvyšuje psychickou zátěž. Mohou se vyskytnout poruchy chování, např.: zvýšená agresivita apod.
Obr. 3: Chov kozy bílé krátkosrsté
Obr. 4: Ustájení kozy bílé krátkosrsté – rodinná farma Skryje
Obr. 5: Domácí chov hus
Divoká zvířata jsou na chov v zajetí mnohem náročnější. Klece, terária, akvária, voliéry a výběhy nemohou být obvykle tak velké, aby zajišťovaly dostatek podnětů a provokovaly zvířata k činnosti. V důsledku toho mohou nastat poruchy biorytmů, snížení plodnosti nebo zastavení rozmnožování, odchylky v sociálním chování a jiné abnormální projevy. Nedostatek podnětů k pohybové aktivitě vede ke vzniku pohybových stereotypů, které se bezcílně opakují. Kuny např. poskakují sem a tam kolem stěny klece, drobní hlodavci neustále vyskakují v rohu klece, sloni a medvědi se pohupují z nohy na nohu apod.
Obr. 7 a 8: Laň chovaná ve stísněných podmínkách
Moderně vedené zoologické zahrady se snaží poskytnout svým chovancům relativně optimální životní podmínky. Zajišťují to jednak úpravami chovných zařízení podle ekologických a etologických nároků jednotlivých druhů. Dále se snaží měnit prvky umělého prostředí zvířat, ukrývat potravu nebo s ní pohybovat a podobnými metodami provokovat zvědavost a aktivitu chovaných zvířat.
Obr. 9: Orangutaní samička Diri je jedním z nejvýznamnějších přírůstků posledních let. /V pražské ZOO se orangutan narodil naposledy před dvaačtyřiceti lety/
Obr. 10: Gorilí samička Moja (2004) byla prvním gorilím mládětem narozeným v Praze /ZOO Praha/
Etologické poznatky se využívají při aplikaci chemických lákadel napodobujících hmyzí feromony. Známé jsou feromonové preparáty nejen v lesnictví proti kůrovcům, ale i ve skladech a domácnostech, např. proti zavíječi skladištnímu, paprikovému či moučnému.
Zdroje
-
BIČÍK, Vítězslav. Stručný úvod do studia chování živočichů. Přednáška pro učitele středních škol. UP Olomouc, 2010
-
VESELOVSKÝ, Zdeněk. Etologie: biologie chování zvířat. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005, 407 s., [48] s. obr. příl. ISBN 80-200-1331-8.
-
VESELOVSKÝ, Zdeněk. Člověk a zvíře. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 246 p., [32] p. of plates. ISBN 80-200-0756-3
-
/http://www.enviweb.cz/eslovnik/50/
Obrázky
-
Autorkou obrázků je Eva Jiříková
Čti také
Chov divokých zvířat v zajetí
Chov volně žijících živočichů – jinými slovy chov divokých zvířat v zajetí místo například psa, kočky či morčete je velmi problematickou záležitostí. Divoké zvíře, i když je chováno od mláděte v lidských rukou, si stále během svého života udržuje své přirozené (divoké) prvky chování, což může v domácím chovu činit nemalé problémy. Chov takového zvířete není jednoduchý ani z legislativního hlediska.
Základní pojmy
Chování živočichů jsou projevy zvířat v nejširším smyslu slova, ke kterým zahrnujeme především lokomoci, smyslové vnímání a dorozumívání. Diapauza je zpomalení životních pochodů organizmu, jež se ... Zobrazit víceČti také
Welfare ( blaho, pohoda) zvířat
Welfare (pohoda) zvířat představuje stav, ve kterém se organizmus zvířete snaží vyrovnat s prostředím, ve kterém žije (Broom, 1986). Welfare se definuje jako stav naplnění všech materiálních a nemateriálních podmínek, které jsou předpokladem zdraví organizmu, kdy je zvíře v souladu se svým životním prostředím. Nejedná se přitom jen o splnění základních podmínek života a zdraví zvířat, předpokládá stejně tak i ochranu před fyzickým i psychickým strádáním a týráním.
Zvíře má nárok na to, aby mu chovatel vytvářel předpoklady pro zabezpečení vyššího stupně uspokojení jeho životních potřeb. Welfare zvířat požaduje pro chovaná zvířata dosažení určité spokojenosti, pohody, komfortu. Tento požadavek je zdůvodněný eticky, ale vyplývá i z ekonomiky. Jen zvíře, které má na dostatečné úrovni zajištěny své materiální (fyziologické) i nemateriální (mentální, psychické) potřeby, může poskytovat maximální užitkovost, odpovídající jeho genetickému potenciálu, může optimálně zhodnocovat krmnou dávku, uchovat si zdraví, produkční schopnost i přirozené projevy chování a jeho chov může být proto ekonomicky úspěšný.
Více se dočtete na:
http://www.zootechnik.cz/zoo_oaw.php
http://eagri.cz/public/web/svs/portal/pohoda-zvirat-welfare/