Montáž a demontáž klínů

Klínové spoje používáme k přenosu otáčivého pohybu a k vytvoření rozebíratelného spojení dvou strojních součástí (spojovací klíny) nebo k nastavení vzájemné polohy dvou součástí (stavěcí klíny). Jejich výhodou je rychlá demontáž, nevýhodou pak náročné přilícování a to, že klíny zmenšují nosný průřez hřídele.

Rozdělení klínů

Obr. 1: Rozdělení klínů

Spojovací klíny se dělí podle polohy podélné osy klínu k ose spojovaných součástí na klíny podélné a příčné.

Podélnými klíny se spojují součásti pro přenos otáčivého pohybu z jedné součásti na druhou.

Spoje podélnými klíny jsou vhodné tam, kde klínový spoj koná vysoké otáčky. Rozeznáváme podélné klíny ploské, třecí, drážkové a tangenciální. Všechny podélné klíny mají podélný úkos 1 : 100. Stejný úkos má drážka na náboji.

Obr. 2: Druhy klínů

Montáž a demontáž podélných klínů

Způsob montáže závisí na druhu použitého klínu. Klín musí přesně dosedat na dno drážky v hřídeli a v náboji po celé délce, kdežto boky klínu mají mít vůli. Klín je třeba přilícovat do drážky hřídele nebo náboje pilováním nebo zaškrabáváním. Kontrola lícování se provede lehkým zaražením klínu potřeného příměrnou barvou. Vůle mezi klínem a dnem drážky se kontroluje z obou stran náboje spároměrem, hloubka drážky v hřídeli se měří mikrometrem, hloubky drážky v náboji speciálním měřidlem.

Hloubka drážky v náboji se měří na té straně, ze které se klín naráží. Šířka klínu se měří na širším konci.

Přilícovaný klín se lehce potře olejem a pak se zarazí údery kladiva přes podložku.

Podélné klíny třecí se používají pro přenos malého silového zatížení. Drážka pro klín je provedena pouze v náboji, průřez hřídele není zeslaben. Spodní strana klínu je válcově zaoblená podle poloměru hřídele.

Podélné klíny ploské mohou přenášet větší silová zatížení než klíny třecí. Spodní plocha klínu je plochá a dosedá na odpovídající plochu hřídele vzniklou opilováním nebo ofrézováním.

Podélné klíny drážkové mohou přenášet velká silová zatížení.

Drážka je provedena v hřídeli i v náboji. Drážka v hřídeli pro drážkový klín se zhotoví buď čepovou, nebo kotoučovou frézou. Drážka v náboji musí mít stejný úkos jako klín (1 :100) a má stejné rozměry pro všechny tři druhy klínů (s nosem, bez nosu a vsazené), aby bylo možno použít kteréhokoli z nich. Drážky v hřídeli se od sebe liší.

Je-li součást naklínovaná uprostřed hřídele, musí mít drážka pro klín nejméně dvojnásobnou délku, než je délka klínu, aby se klín dal do drážky nasadit. Tam, kde to není možné, lze použít vsazeného klínu se zaoblenými konci, který se vkládá do stejně dlouhé drážky na hřídeli. Náboj se pak naráží na klín.

Obr. 3: Použítí klinu

Není-li možno klín z druhé strany vyrážet, musí se použít klín s nosem. Mezi nábojem a nosem zaraženého klínu musí zůstat mezera, aby se mohl při demontáži klín za nos uchopit a vyjmout. Na přístupných místech se vyčnívající nosy zakrývají víčky, aby nemohly při otáčení hřídele způsobit zranění nebo zachytit rukáv.

 

Při montáži uvedených druhů klínů je velmi pracné a zdlouhavé přilícování. Tuto nevýhodu nemají klíny tangenciální, které se používají pro přenos zvláště velkých nárazových sil. Tangenciální klíny se montují jako dvě slícované dvojice do drážek vzájemně přesazených o úhel 120°.

Drážka v náboji má trojúhelníkový průřez a nemá úkos (přilícováváme tedy jen dvě rovnoběžné plochy klínů a drážek).

Příčné klíny slouží k rozebíratelnému spojení strojních součástí (příčné klíny spojovací) nebo k nastavení vzájemné polohy dvou strojních součástí (příčné klíny stavěcí).

Montáž a demontáž příčných klínů

Příčné spojovací klíny mají jednostranný nebo oboustranný úkos. Protože zhotovení díry s úkosem je pracné, dělají se klíny s příložkami nebo se použije dvojice příčných klínů.

Jednostranné klíny nejsou samosvorné (mají malý úkos) a je třeba je pojišťovat proti uvolnění.

Příčné stavěcí klíny se vyrábějí s malým úkosem, a proto se musí pojisti proti uvolnění.

Montáž a demontáž perových spojů

Perové spoje patří mezi spoje rozebíratelné s tvarovým stykem. Používají se k přenosu otáčivého pohybu z hřídele na náboj a k zajištění axiálního pohybu náboje po hřídeli. Používáme je častěji než spoje klínové, protože jsou výrobně jednodušší a přesnější.

Silové zatížení se přenáší přes boky pera, proto musí být v drážce bez boční vůle. Mezi perem a dnem drážky náboje musí být vůle. To umožňuje posouvání součásti na hřídeli.

Obr. 4: Perový spoj

Podle tvaru a funkce rozlišujeme pera těsná, výměnná a úsečová.

Obr. 5: Rozdělení per

Postup

Před montáží je třeba součásti ručně přilícovat. Nejprve se přizpůsobí pero podle drážky vyfrézované v hřídeli a potom se podle pera přizpůsobí drážka v náboji. Drážku v náboji zhotovujeme nejpřesněji na protahovačkách. Velmi důležité je odstranit z pera i drážek otřepy a začistit hrany. Pak se usadí pero, přes které se naráží součást s nábojem. Para jsou do drážky v hřídeli zalisována se značným přesahem. Po usazení v drážce hřídele se kontroluje spároměrem, zda pero sedí bez boční vůle. Nakonec se na hřídel nasadí součást a kontroluje se dodržení radiální vůle.

Těsná pera jsou do drážky zalisována se značným přesahem a do drážky se zatlačují nejčastěji pomocí svěrky. Tato pera lze vyjmout jen obtížně. Pokud předpokládáme pozdější výměnu pera, je třeba pero před zatlačením do drážky upravit pro snadnější vyjmutí, např. do čela pera vyřízneme drážku.

Výměnná pera se používají tam, kde požadujeme axiální posuv náboje po hřídeli. Délka pera je větší než délka náboje. Tato pera s výhodou použijeme jako pera vodící.

Vodící pera se používají k zajištění součástí, které se po hřídeli posouvají např. posuvná ozubená kola. Do drážky hřídele jsou pera nalisována s přesahem. Proti vypadnutí vlivem odstředivé síly jsou uchycena jedním nebo dvěma závrtnými šrouby.

Úsečové pero je uloženo hluboko v hřídeli a bezpečněji přenáší krouticí moment, ale drážkou je hřídel značně zeslaben. Výroba drážky pro toto pero je jednoduchá – vyfrézuje se kotoučovou frézou. Spojení úsečovým perem se používá pro uložení krátkých nábojů.

Zdroje

• KAREIS, Bedřich. Technologie oprav. Vyd. 1. Praha: Informatorium, 1995, 257 s. ISBN 80-854-2776-1.
• FIALOVÁ, Dana a Vladislav GRADEK. Zámečnické práce a údržba: technologie: učebnice pro odborná učiliště. 1. vyd. Praha: Parta, 2006-2008, 3 sv. ISBN 978-80-7320-127-23.
• MIČKAL, Karel a Přemysl KOLÁŘ. Strojní montáže. Praha: SNTL, 1987.
• KŘÍŽ, Rudolf. Stavba a provoz strojů: Čáati strojů. Praha: SNTL, 1977.

Obrázky:

• Obr. 1 - 5: BARTOŠ, Libor. IPPP ČR. Stroje a zařízení: 1.ročník oboru Zámečnické práce ve stavebnictví. 2008.

Testy