Montáž a demontáž řemenových převodů

Řemenového převodu používáme u zařízení, kde není nutno dodržet přesný převod, kde záleží na pružném zachycení a tlumení rázů a kde je pro jiný druh převodu vzdálenost hřídelů příliš velká.

Výhodou řemenového převodu je jednoduchá a levná výroba a snadná údržba. Nevýhodou jsou větší tlaky na ložiska způsobené předpětím pásu, prokluzování pásu, špatná odolnost vůči teplotám, vlhkosti, nečistotám a oleji.

Jednoduchý řemenový převod se skládá z řemene a ze dvou řemenic, z nichž jedna je naklínovaná na hnacím a druhá na hnaném hřídeli. Obvodová síla se přenáší třením mezi řemenem a řemenicí. Tření se zvětšuje silou, kterou je řemen k řemenici přitlačován. Proto se u obyčejných řemenových pohonů plochý řemen spojuje (slepuje nebo sešívá) tak, aby po nasazení křemenice byl dostatečně napnutý.

Řemenové převody se dělí podle typu použitého řemene:

• Převody plochými řemeny,

• Převody klínovými řemeny,

• Převody ozubenými řemeny.

Montáž a demontáž klínového řemenového převodu

Klínové řemeny se vkládají do drážek řemenic volně, nesmějí výt přes drážky přetahovány násilím pomocí nástrojů nebo pák.

Obr. 1: Nasazení klínového řemenu

Při pohonu klínovými řemeny musí být jedna z řemenic, obvykle hnací, stavitelná, aby bylo možné řemen napnout. Napínání může být zajištěno buď posouvacím, nebo kolébkovým zařízením.

Obr. 2: Napínání pomocí kladky a závaží

Obr. 3: Další způsoby napínání řemenu

Správné napětí je napětí, při kterém řemeny správně pružně kmitají. Při malém napětí se řemeny vykyvují, chvějí a je nebezpečí prokluzování nebo i vyběhnutí řemene z drážky. Řemenový pohon necháme po montáži krátký čas běžet naprázdno, aby měly řemeny možnost vytažení. Potom je teprve řádně napneme. V prvních týdnech normálního provozu se řemen ještě trochu vytáhne a vyžaduje dodatečné napnutí.

U klínových řemenů nepoužíváme žádné prostředky ke zvýšení tření mezi řemenem a řemenicí.

Postup

• Přiložením pravítka ne čela řemenic překontrolujeme rovnoběžnost řemenic,

• Uvolníme elektromotor, přisuneme ho k hnané řemenici a nasadíme řemeny,

• Správně usazené řemeny v drážkách napneme. Napětí má být asi tak velké, aby při stlačení řemene rukou uprostřed větve vznikl průhyb asi 15 mm,

• Asi po hodinovém chodu naprázdno řemeny znovu napneme,

• Poslední kontrolu napjatosti provedeme asi po 200 hodinách chodu.

Poruchy při provozu řemenového převodu a jejich odstranění

Řemenový převod kontrolujeme za chodu i za klidu. Za chodu kontrolujeme běh převodu zrakem, a tak zjišťujeme, zda nekmitají do stran. Podle kmitů ve směru výšky řemene usuzujeme, zda jsou řemeny správně napjaty. Po zastavení chodu kontrolujeme dotykem ruky ohřátí řemenů, řemenic, ložisek, velikost opotřebení, popř. jiné poškození některé součásti převodu. Jestliže kontrolujeme po delší době a zjistíme nesprávný chod, kontrolujeme souosost řemenic a napnutí řemenů, jako při nové montáži řemenů.

Volné řemeny se za chodu rozkmitají a vybíhají z drážek. Při prokluzu se pálí. V těchto případech řemen napneme buď posunutím motoru, nebo pomocí napínacích kladek. Je-li prodloužení řemene tak velké, že správného napětí již nelze dosáhnout uvedenými způsoby, řemen vyměníme.

Vzniká-li opotřebení jenom jednoho řemene, je to pravděpodobně zaviněno drážkou v některé z řemenic. V tomto případě překontrolujeme tvar a provedení drážek.

Rychlé opotřebení mohou způsobit cizí škodlivé látky (předměty). Pak je nutno převod chránit krytem. Podélné třepení nebo praskání může být způsobeno hrubým obrobením drážek, malým průměrem řemenic nebo příliš velkým tahem.

 

 

Zdroje

• KAREIS, Bedřich. Technologie oprav. Vyd. 1. Praha: Informatorium, 1995, 257 s. ISBN 80-854-2776-1.
• FIALOVÁ, Dana a Vladislav GRADEK. Zámečnické práce a údržba: technologie: učebnice pro odborná učiliště. 1. vyd. Praha: Parta, 2006-2008, 3 sv. ISBN 978-80-7320-127-23.
• MIČKAL, Karel a Přemysl KOLÁŘ. Strojní montáže. Praha: SNTL, 1987.
• KŘÍŽ, Rudolf. Stavba a provoz strojů: Čáati strojů. Praha: SNTL, 1977.

Obrázky:

• Obr. 1 - 3: FIALOVÁ, Dana a Vladislav GRADEK. Zámečnické práce a údržba: technologie: učebnice pro odborná učiliště. 1. vyd. Praha: Parta, 2006-2008, 3 sv. ISBN 978-80-7320-127-23.

Testy