Obecná charakteristika p-prvků

p – prvky jsou prvky umístěné ve 13. až 18. skupině  (dříve značené III. A až VIII. A).

Atomy p – prvků mají dva valenční elektrony v orbitalech ns a jeden až šest valenčních elektronů v orbitalech np.

Maximální kladné oxidační číslo je rovno počtu valenčních elektronů, který je roven číslu skupiny (podle dřívějšího značení), v níž je prvek zařazen. Například síra, která se nachází v VI. A skupině, má šest valenčních elektronů, může mít tedy maximální oxidační číslo šest.

Záporná oxidační čísla mají prvky VII. A až IV. A skupiny, kterým chybí jeden až čtyři elektrony do stabilní konfigurace nejbližšího následujícího vzácného plynu. Záporné oxidační číslo je rovno počtu chybějících elektronů. Prvky VII. A skupiny mají záporné oxidační číslo –I, prvky VI. A skupiny –II, prvky V. A skupiny –III a prvky IV. A skupiny –IV.

Ve skupinách shora dolů roste stabilita sloučenin s nižším kladným oxidačním číslem a klesá stabilita sloučenin se záporným oxidačním číslem.

Ve skupinách shora dolů klesá elektronegativita a roste kovový charakter prvků.

Ve skupinách shora dolů roste zásadotvornost, klesá kyselinotvornost.

Zdroje

• BENEŠOVÁ, Marika a Hana SATRANOVÁ. Odmaturuj z chemie. 1.vydání. Brno: Didaktis, 2002. 208 s. ISBN 80-86285-56-1.
• DVOŘÁČKOVÁ, Svatava. Rychlokurz chemie. 1. vydání. Olomouc: Rubico, 2000. 238 s. ISBN 80-85839-42-3.
• FLEMR, Vratislav a Bohuslav DUŠEK. Chemie I/Obecná a anorganická. 1. vydání. Praha: SPN, 2001. 120 s. ISBN 80-7235-147-8.
• KOTLÍK, Bohumír a Květoslava RŮŽIČKOVÁ. Chemie I v kostce. 1. vydání. Havlíčkův Brod: Fragment, 1996. 120 stran. ISBN 80-7200-056-X.
• ŠRÁMEK, Vratislav a Ludvík KOSINA. Obecná a anorganická chemie. 1. vydání. Olomouc: FIN, 1996. 262 stran. ISBN 80-7182-003-2.

Obrázky

• Obr. 1: Cepheus. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2014-10-17]. Dostupný na www: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Periodic_table_pt.svg?uselang=cs.