Dusíkaté deriváty
Dusíkaté deriváty jsou organické sloučeniny, ve kterých je uhlíkový atom zbytku uhlovodíku spojen s atomem dusíku některé dusíkaté skupiny.
Nejvýznamnější deriváty jsou aminosloučeniny a nitrosloučeniny; dalšími zástupci jsou nitrososloučeniny, hydroxylaminy, deriváty hydrazinu, diazosloučeniny a azosloučeniny, funkční deriváty kyselin (amidy, nitrily) aj. Zařadit mezi ně lze i řadu heterocyklických sloučenin.
Základní dusíkaté deriváty lze odvodit od běžných dusíkatých sloučenin, které obsahují vodík nebo vodík a kyslík.
Tab. 1: Významné organické sloučeniny obsahující dusík (1)
Zdroje
- FIALA. [online]. [cit. 4.11. 2013]. Dostupné z: http://www.sos-veseli.cz/download/derivaty_uhlovodiku.doc
- CHEMGENERATION. Fixace dusíku [online]. [cit. 11.10. 2014]. Dostupné z: http://www.chemgeneration.com/cz/milestones/fixace-dus%C3%ADku.html
Obrázky
- Obr. 1: DRÉO, Johann a Michal MAŇAS. WIKIMEDIA.ORG. Nitrogen cycle [online]. 20 November 2006 [cit. 11.10. 2014]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nitrogen_cycle_cs.svg
Opakování
Dusík
Patří mezi p3 prvky nacházející se v 15. skupině. Za běžné teploty je to bezbarvý plyn (teplota tání je -210°C a varu -195 °C). Tvoří stabilní N2 molekuly spojené trojnou kovalentní vazbou. Dusík má vysokou elektronegativitu ( 3,1) a je většinou 3-vazný, maximálně 4-vazný. Oxidační číslo je od –III až po +V. Nepodporuje hoření, je málo rozpustný. Používá se jako inertní atmosféra při chemických reakcích a balení některých potravin, kapalný na uchování látek při velmi nízkých teplotách.
A co to jsou
heterocyklické sloučeniny ?
Řadí se mezi organické cyklické látky, které mimo atomy uhlíku obsahují v cyklu vázané další atomy, tzv. heteroatomy. Obvykle se jedná o dusík, kyslík a síru (dusíkaté, kyslíkaté, sirné). Podle přítomnosti násobných vazeb se rozeznávají nasycené, nenasycené a aromatické. Nejčastěji se jedná o pětičlenné a šestičlenné cyky, které mohou být i kondenzované. Nacházejí se v přírodních látkách a některé jsou nezbytné pro život; řada z nich je součástí léčiv.
Čti také
Obr. 1: Koloběh dusíku v přírodě
- Dusík v atmosféře (N2)
- Bakterie fixující dusík v kořenových hlízách zeleniny
- Bakterie fixující dusík v půdě
- Amonné ionty (NH4+)
- Nitrifikační bakterie
- Dusitany (NO2-)
- Nitrifikační bakterie
- Dusičnany (NO3-)
- Denitrifikační bakterie
- Štěpení (aerobní a anaerobní bakterie a plísně) (2)
