Stavba

Sinice se vyskytují jako samostatné jednobuněčné organismy nebo vytvářejí shluky kolonií buněk nebo tvoří vlákna.

Sinice jsou pozorovatelné ve světelném mikroskopu. Prokaryotické buňky jsou uloženy ve slizové vrstvě, pod kterou je vidět tmavší vrstvu okolo světlejší nukleoplazmy. Odškrcením cytoplazmatické membrány vznikl systém tylakoidů soustředěných okolo středové jaderné hmoty. Obsahují chlorofyl,  karoteny (červené) a xantofyly (žluté). Na tylakoidech jsou přichyceny útvary, tzv. fikobilizómy, které obsahují zrníčka specifických barviv - fykocyany (modré) a fykoerytriny (červené). Kombinací těchto barviv vzniká barva sinic. Nejčastěji mají modrozelené zbarvení, kombinací barviv vzniká zabarvení do žlutozelené, zelené, hnědočervené až červené.

                                                      

Obr. 1: Sinice - stavba buňky

Zásobní látkou je sinicový škrob, který je produktem fotosyntézy.

Sinice se rozmnožují nepohlavně dělením. Dceřiné buňky se často neoddělí od mateřské buňky a vznikají kolonie. Vláknité sinice se rozmnožují pomocí hormogonií, což jsou vlákna tvořená několika buňkami, která se oddělují od mateřského vlákna a dorůstají v nové  - fragmentace vláken.  Kromě toho vytvářejí klidové spory - akinety. Akinety vznikají spojením několika vegetativních buněk a vytvořením tlusté buněčné stěny. Při klíčení se přemění v hormogonii, která protrhne stěnu.

                                                                 

                                                                                     

Obr. 2: Specializované buňky sinic

Některé druhy sinic, např. rodu Nostoc nebo rodu Anabaena,  žijí symbioticky s rostlinami.  Mají vmezeřené heterocysty, které jsou tvarově odlišené a mají schopnost vázat vzdušný dusík. Významně obohacují půdu o dusíkaté látky a mají význam pro koloběh dusíku v přírodě (obr. 3).

Obr. 3: Koloběh dusíku v přírodě

Zástupci

Je známo mnoho druhů sinic, přesný počet nelze zjistit. V taxonomické nomenklatuře se uvádí nejčastěji rod sinic. Nejvýznamnější zástupci:

r. Anabaena - vláknité sinice, jsou součástí vodního květu, produkují toxiny, které při přemnožení mohou působit zdravotní problémy

Obr. 4: Anabaena spiroides

 

r. drkalka (Oscillatoria) - charakteristický drkavým či plíživým phybem

Obr. 5: Oscillatoria sp

 

r .jednořadka (Nostoc) - tvoří kolonie, spojené rosolovitým obalem, umí fixovat vzdušný dusík, roste ve vlhkých půdách, na dně jezer a kaluží, vzácně ve slané vodě

Obr. 6: Nostoc pruniforme

 

Trichodesmium erythraeum – způsobuje červené zabarvení Rudého moře

Zdroje

Obrázky:

• Obr. 1: Autorka obrázku: Markéta Krautová [online]. [cit. 21:5:2014]. Dostupný na www http://www.sinicerasy.cz/pokr/sinice
• Obr. 2: Autorka obrázku: Markéta Krautová [online]. [cit. 21.5.2014]. Dostupný na www http://www.sinicerasy.cz/pokr/sinice
• Obr. 3:  Autor: Michal Maňas, based on image by Johann Dréo (User:Nojhan) (Image:Cycle azote fr.svg) [online]. [cit. 21.5.2014]. Dostupný na www http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nitrogen_cycle_cs.svg#mediaviewer/File:Nitrogen_cycle_cs.svg
• Obr. 4: Autor By Environmental Protection Agency (http://www.epa.gov/glnpo/image/viz_nat6.html) [Public domain], via Wikimedia Commons [online] [cit. 21.1.2015]. Dostupné na www http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/44/Anabaenaspiroides_EPA.jpg
• Obr. 5: Autor By ja:User:NEON / User:NEON_ja (Own work) [CC BY-SA 2.5 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.5) or CC BY-SA 2.5 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.5)], via Wikimedia Commons. [online] [cit. 21.1.2015]. Dostupný na www http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Oscillatoria_sp.jpg#mediaviewer/File:Oscillatoria_sp.jpg
• Obr. 6: Autor Christian Fischer [CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)], via Wikimedia Commons, [online] [cit. 21.1.2015]. Dostupný na www http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d3/CyanobacteriaColl1.jpg