Ekosystém oceán

Obr. 1: Mapa – NASA

 Oceán

Světový oceán je souvislý vodní obal planety Země, který je složen z oceánů, moří, zálivů a veškeré vodní masy, která je přímo s ním spojená, a je v něm soustředěna většina vody na Zemi. Tvoří souvislou vodní plochu se společnou hladinou, která ve skutečnosti osciluje kolem střední hodnoty vlivem vnějších faktorů (např. kvůli gravitačním vlivům Měsíce).

Speciální podmínky prostředí

• značná rozloha (71 % zemského povrchu)
• hloubka
• největší objem živých organizmů tvoří plankton, 90 % biomasy tvoří bezobratlí, konzumenti I. řádu tvoří plankton, chybí zde velcí býložravci (výjimky!!!), na rozdíl od souše
• souvislost (nejsou bariéry pro šíření organizmů)
• neustálá cirkulace
• slanost vody 3,5 % minerálů, z toho 2,7 tvoří NaCl
• produktivita oceánů je nižší než u souší: vysoká produktivita podél pobřeží (velké hnědé a červené řasy), trofické řetězce dlouhé – produktivita větších ryb v oceánu je velmi nízká

Obr. 2: Pacifik

Obr. 3: Atlantský oceán

Pozn. Produktivitu oceánů lze těžko kvantifikovat, jedinou možností je podle ročního výlovu (týká se pouze některých druhů)

---

Oceán – šelfová moře

Kontinentální (pevninský) šelf neboli pevninský práh je označení pro okrajovou část kontinentu, která volně pokračuje pod mořskou hladinu. Moře pokrývající tuto okrajovou část kontinentu se nazývají šelfová moře.

• kontinentální šelf – klíčový biom mořského života
• hejna ryb – synchronizovaný pohyb
• humři, měkkýši
• místo rozmnožování některých druhů živočichů

Poznámka: Kontinentální (pevninský) šelf neboli pevninský práh (pevninská mělčina) je označení pro okrajovou část kontinentu, která volně pokračuje pod mořskou hladinu. Moře pokrývající tuto okrajovou část kontinentu se nazývají šelfová moře. Šelfová moře jsou podstatně bohatší na živiny, než ostatní moře, protože do této hloubky probíhá fotosyntéza nejintenzivněji. Stala se tak místy tradičního rybolovu.

Otevřený oceánObr. 4: Kontinentální šelf na mapě světa 

limitující faktor – světlo (do hloubky 250 m), které je limitujícím potravním faktorem, průměrná hloubka 4000 m, výskyt malého počtu druhů cca 8 %

• větší druhová diverzita u dna,

• chlad a velký tlak, nepodléhá nepříznivým podmínkám, žijí zde organizmy, které se nezměnily po miliony let, je to jeden z nejstabilnějších biomů Země

Obr. 5: Otevřený oceán

Hlubokomořská dna

• hydrotermální vývěr vody, místo vzniku oceánské zemské kůry
• život 300 druhů organizmů
• komíny – krill
• hlubinné ryby – bioluminiscence (kožní orgány – fotofory)

Obr. 6: Krill

Obr. 7: Krill

---

Korálové útesy

• zvláštní druh pobřežního biomu, výskyt hlavně v tropech
• vysoká biodiverzita,
• značná rozsáhlost,
• limitující faktory: celoroční teplo, dostatek světla

Obr. 8: Velký bariérový útes 

Obr. 9: Velký barierový korálový útes 

Geografické rozšíření

nejrozsáhlejší korálové útesy v oblasti indopacifické

Specializované formy života

• koráli s polypy, mořští hadi, sasanky, korálové rybky (typická barevnost)
• rozdílné nároky korálů na světlo a různá odolnost vůči nárazům vln

Obr. 10: Korálový útes

Obr. 11: Korálový útes

Antropické vlivy

• Největší hrozba: znečištění olejem, ropou, splašky z kanalizace a průmyslu
• Globální oteplování – bělení („bílá smrt“ korálů) odvržení symbiotických řas a ztráta potravy  

Zdroje

• http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%BD_oce%C3%A1n

---

Obrázky: