Stratigrafie

Stratigrafie je geologický vědní obor, který studuje časoprostorové vztahy mezi tělesy sedimentárních hornin. Zkoumá prostorové uspořádání vrstev na planetárním povrchu v závislosti na čase. Primárním úkolem stratigrafie je zjišťovat relativní stáří hornin na základě znaků obsažených v horninách.

• LITOSTRATIGRAFIE - korelace litologických znaků hornin.

• BIOSTRATIGRAFIE – korelace paleontologického obsahu hornin.

• CHEMOSTRATIGRAFIE - korelace údajů o chemickém složení hornin.

• MAGNETOSTRATIGRAFIE - korelace údajů o orientaci zbytkového magnetismu zaznamenaného v horninách.

Litostratigrafie

Litostratigrafie je ta část stratigrafie, která studuje relativní stáři geologických těles na základě litologických znaků hornin a na základě vzájemné pozice těles v zemské kůře. Jejím základem je stratigrafický zákon superpozice. Zákon platí pouze pro normálně uložené vrstevní sledy. V překocených vrásových ramenech, případně v některých dalších tektonických strukturách, je sled vrstev obrácený.

Obr. 1. Schéma uplatnění zákona superpozice v řezu (Kumpera, 1988) 1 až 8 - vrstvy a výlevná tělesa s přívodním kanálem a ložní žilou (6) od nejstarších k nejmladším

Biostratigrafie

Biostratigrafie je metodou stratigrafické korelace, která využívá přítomnosti fosílií v horninách s využitím principu stejných zkamenělin. Biostratigrafie rozděluje vrstevní sledy sedimentárních hornin na biostratigrafické jednotky. Základní biostratigrafickou jednotkou je biozóna (biostratigrafická zóna). Jako biozónu definujeme část zemské kůry, pro kterou je charakteristická přítomnost určité vůdčí zkameněliny (indexové fosílie). Vůdčí zkamenělinou je fosilní taxon (skupina konkrétních organizmů, které mají společné určité znaky) různé systematické úrovně (nejčastěji druh), který je vhodný pro biostratigrafickou korelaci. Biostratigrafie je použitelná pouze na horniny, které obsahují fosílie, tj. usazeniny nebo slabě přeměněné.

Obr. 2: Amonit - příklad typické indexové fosílie z mesozoika

Chemostratigrafie

Chemostratigrafie je stratigrafická metoda, která pro korelaci využívá obsahy některých prvků nebo poměry izotopů obsažených v usazených horninách. Chemostratigrafická korelace pracuje s řadou chemických analýz, které jsou prováděny v pravidelné vzdálenosti jedna od druhé ve směru kolmém na vrstvy (stratigrafický profil). Spojením po sobě jdoucích bodů získáme křivku hodnot, na které se mohou objevovat výrazné kladné nebo záporné vrcholy (špičky), které odrážejí anomálně vysoké nebo anomálně nízké obsahy daného prvku nebo izotopového poměru. Jako příklad lze uvést kladnou anomálii prvku iridia ve vrstvách na rozhraní mesozoika a terciéru, kterou můžeme pozorovat na mnoha vrstevních profilech po celém světě.

Zdroje

• BÁBEK, Ondřej (2005): Historická geologie. vyd. Univerzita Palackého v Olomouci, 80s.
• KUMPERA, Otakar. Všeobecná geologie. Vyd. 1. Praha: SNTL, 1988, 521 s.

Obrázky

• Obr. 1: KUMPERA, Otakar. Všeobecná geologie. Vyd. 1. Praha: SNTL, 1988, 521 s.
• Obr. 2: Dlloyd. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www:http://cs.wikipedia.org/wiki/Amoniti#mediaviewer/File:Ammonite_Asteroceras.jpg.
• Obr. 3: Archiv autora.
• Obr. 4: Travelwayoflife. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Stratigrafie#mediaviewer/File:Quebrada_de_Cafayate,_Salta_%28Argentina%29.jpg.