Ryzí prvky

Ryzí prvky jsou volné, nesloučené prvky, které rozdělujeme do tří skupin: kovy (zlato, stříbro, měď, rtuť, železo), polokovy (arzén a antimon, vizmut) a nekovy (uhlík, síra). Kovové prvky jsou velmi kompaktní, ohebné, kujné a tažné. Obvyklý je celistvý, dendritický nebo drátovitý vzhled. Dobře vyvinuté krystaly jsou vzácné. Polokovy jsou na rozdíl od kovů špatnými vodiči elektřiny a vyskytují se obvykle v konkrecích. Nekovové prvky jsou průsvitné až průhledné, nevodí elektřinu a mají sklon tvořit dobře vyvinuté krystaly.

Zlato Au

Zlato je v zemské kůře značně vzácným prvkem. Vyskytuje se jako ryzí zlato nebo ve slitině se stříbrem (elektrum). Tvoří obvykle plíšky, drátky nebo valounky. Ryzí zlato se nachází zejména na křemenných žilách. Zlatonosné rudy se nacházejí zejména ve středních Čechách, v Kašperských Horách, ve Zlatých Horách atd. Používá se zejména k výrobě šperků a to ve formě slitin.

Obr. 1: Krystaly zlata

Stříbro Ag

V zemské kůře se stříbro vyskytuje pouze vzácně. V přírodě se stříbro obvykle vyskytuje ve sloučeninách, vzácně však i jako ryzí kov. Téměř vždy je stříbro příměsí v ryzím přírodním zlatě. Z prvků vykazuje nejlepší elektrickou i tepelnou vodivost. Po mechanické a metalurgické stránce je velmi dobře zpracovatelné – má dobrou kujnost a dobře se odlévá. Tvoří nejčastěji drátky a plíšky. Ryzí stříbro se v České republice nachází zejména na ložiskách Jáchymov a Příbram. Používá se při výrobě šperků, dekorací a fotografií.

Obr. 2: Krystaly stříbra

Síra S

Síra má charakteristickou sírově žlutou barvu, avšak někdy je žlutohnědá. Původ:

• vulkanický – v oblastech aktivní vulkanické činnosti kondenzuje z unikajících plynů a par,

• sedimentární – tzv. síronosné horniny,

• druhotný – rozkladem sulfidů, zejména pyritu,

• biogenní - produkt činnosti mikroorganizmů.

Síra tvoří podle odhadů asi 0,03% procenta zemské kůry. Krystaly jsou nejčastěji dipyramidální a hrubě tabulkovité. Tvoří práškovité, zrnité, ledvinité a zemité agregáty, výplně, nálety, krápníky. Síra je jednou ze základních surovin chemického průmyslu. Její spotřeba je z velké části zajišťována těžbou ložisek elementární síry (Japonsko, Chile, USA, Itálie, Radvanice u Trutnova, Oslavany, Kladno).

Obr. 3: Přírodní krystalická síra

Uhlík C

Uhlík se vyskytuje ve dvou polymorfních modifikacích - grafit a diamant.

• GRAFIT - tvoří pigment ve vápencích a jílovitých břidlicích. Ložiska grafitu vznikají při přeměně usazených hornin ze zbytků organických látek a tvoří vrstvy nebo čočkovitá tělesa v rulách, svorech, fylitech nebo mramorech. Může být také magmatického původu - nalézá se v pegmatitech. Barva: černá, tmavě až ocelově šedá. Vryp je tmavě ocelově šedý a lesklý, neprůhledný. Využití: metalurgický a elektrotechnický průmysl.

Obr. 4: Grafit (tuha)

• DIAMANT - je nejtvrdší známý přírodní minerál a jedna z nejtvrdších látek vůbec. Vzniká v horním zemském plášti za vysokých teplot a tlaků v ultrabazických vyvřelinách. Nejznámější je využití diamantů ve šperkařství. Aby vynikly jejich optické vlastnosti, jsou vybrušovány do tvaru speciálního mnohostěnu - briliantu. Hmotnost diamantu se vyjadřuje v karátech. Nejznámější naleziště diamantů jsou v JAR, Indii nebo v jakutské oblasti v Rusku.

Obr. 5: Briliant

 

 

 

Zdroje

• Starý, Jan a kol.: Surovinové zdroje České republiky. Nerostné suroviny (stav 2008). Praha: Ministerstvo životního prostředí České republiky, 2009. 473 s.
• ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackéhov Olomouci, 226 s. ISBN 80-706-7856-9.

Obrázky

• Obr. 1: Alchemist-hp. wikipedia [online]. [cit. 9.10.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlato#mediaviewer/File:Gold-crystals.jpg.
• Obr. 2: Alchemist-hp. wikipedia [online]. [cit. 9.10.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www:http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99%C3%ADbro#mediaviewer/File:Silver_crystal.jpg.
• Obr. 3: Didier Descouens. wikipedia [online]. [cit. 9.10.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra#mediaviewer/File:Soufresicile2.jpg.
• Obr. 4: Spundun. wikipedia [online]. [cit. 9.10.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Grafit#mediaviewer/File:GraphiteUSGOV.jpg.
• Obr. 5: Mario Sarto. wikipedia [online]. [cit. 9.10.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Diamant#mediaviewer/File:Brillanten.jpg.
• Obr. 6: Archiv autora.
• Obr. 7: Karel Jakubec. wikipedia [online]. [cit. 9.10.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www:http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlato#mediaviewer/File:Zlato_2.jpg.
• Obr. 8: Archiv autora.